10 C 112/2021-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 4. 2021 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 19 747,53 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen věřitel) uzavřel s žalovanou (dále jen dlužník) dne 25. 6. 2018 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které dlužník bezhotovostně čerpal, ovšem dosud zcela nevrátil. Jistina úvěru byla splatná spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 12 880 Kč, které sestávalo z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná se zavázala částku 27 888 Kč uhradit ve 14-ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatnost poslední splátky nastala 25. 8. 2019. Ke dni podání žaloby dluží žalovaná na jistině 13 507,20 Kč, kapitalizovaném smluvním úroku 1 167,94 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 6 559,33 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru 1 243,98 Kč, inkasním poplatku 2 409,56 Kč, kapitalizovaném úroku z jistiny za období od 26. 8. 2019 do 30. 11. 2020 2 564,52 Kč, účelně vynaložených nákladech 434 Kč a smluvní pokutě 6 240,33 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z prodlení počítané z jistiny úvěru od 26. 8. 2019 do 30. 11. 2020 a od 22. 12. 2020 do zaplacení. Pohledávku věřitel postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, což věřitel dlužníkovi oznámil přípisem ze dne 18. 1. 2021. V průběhu řízení žalobce vzal žalobu částečně zpět a domáhal se pouze neuhrazené jistiny ve výši 13 507,20 Kč, úroků z prodlení za původně požadované období a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 434 Kč. Proto soud řízení částečně zastavil v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Shora uvedená skutková tvrzení soud nemohl mít po provedeném dokazování za prokázána, zejména potom ne tvrzení o postoupení pohledávky, když žalobce nepředložil přílohu ke smlouvě o postoupení pohledávek, a ani neprokázal, že by původní věřitel dlužníkovi oznámení o postoupení pohledávky zaslal na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě, když toto oznámení bylo zasíláno na adresu jinou ([ulice a číslo], [obec]). Žalobce nikde v žalobě ani v částečném zpětvzetí žaloby nevysvětlil, na základě čeho došlo u žalované (dlužníka) ke změně doručovací adresy, a proto nelze mít za prokázáno doručení oznámením o postoupení pohledávky. Pokud pak jde o samotnou smlouvu o postoupení pohledávky, k té žalobce nedoložil přílohu, ze které by vyplývalo, že právě pohledávky uplatněná touto žalobou byla smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2020 postoupena z věřitele na žalobce. Žalobce sice předložil důkaz – listinu nazvanou jako„ Příloha ke smlouvě o postoupení“, ovšem nejedná se o přílohu, ze které by mohlo být prokázáno postoupení pohledávky, neboť tato příloha není, jak smlouva o postoupení pohledávek definuje, seznamem postupovaných pohledávek, nýbrž pouze aktuálním vyčíslením pohledávky. S ohledem na to soud žalobu zamítl, když žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci ve sporu. 4. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně neúspěšná, a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.