109 C 26/2021-38 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 77 625 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná užívala od 1. 11. 2016 do 5. 9. 2018 na základě smlouvy o nájmu bytu z [datum] a dodatků ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] byt žalobkyně [číslo] v bytovém domě na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni vždy k 15. dni kalendářního měsíce nájemné ve výši 6 214 Kč a dále zálohy na služby ve výši 2 836 Kč; současně složila vratnou kauci 25 000 Kč. Žalovaná nezaplatila žalobkyni nájemné za měsíce květen až červenec 2018 v částce 5 358 Kč, srpen a září 2018 v částce 18 000 Kč, zálohy na služby ve výši 14 267 Kč. V zápise ze dne 5. 9. 2018 žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni celkové výši 77 625 Kč a zavázala se jej uhradit do 31. 1. 2019. Uznaný dluh je tvořen dlužným nájemným za dobu od května do září 2018 dohromady ve výši 23 358 Kč, neuhrazenými zálohami ve výši 14 267 Kč, způsobenou škodou v bytě v částce 15 000 Kč (k datu 16. 1. 2018 činila škoda 30 000 Kč, na kterou bylo plněno co do částky 9 000 Kč a 6 000 Kč), další škodou na pronajatém bytě ke dni skončení nájmu v částce 25 000 Kč. Žalovaná uznaný dluh v termínu neuhradila, byla žalobkyní vyzvána k zaplacení uznaného dluhu předžalobní výzvou ze dne 29. 6. 2020, na kterou nereagovala. 2. Žalobě bylo vyhověno platebním rozkazem ze dne 20. 10. 2021, který byl následně zrušen usnesením ze dne 27. 1. 2022, když se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Ze smlouvy o nájmu bytu z [datum] ve spojení s dodatky [číslo] ke smlouvě z [datum], [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně přenechala na dobu od 1 11. 2016 do 31. 8. 2018 do užívání žalované byt [číslo] o velikosti 3+1 v budově [adresa], č. or. [číslo] na ulici [ulice] v [obec], oproti tomu se žalovaná zavázala platit za jeho užívání nájemné ve výši 6 214 Kč měsíčně a zálohy na sjednané služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 836 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne měsíce. Podle dodatku [číslo] ze dne [datum] bylo sjednáno dohodou účastníků nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně. 4. Ze zápisu o skončení nájmu z důvodů na straně nájemce ze dne 5. 9. 2018 má soud za prokázané, že k tomuto datu se účastníci dohodli na skončení nájmu. Současně téhož dne proběhla prohlídka bytu za účasti žalované a byly zjištěny závady, o kterých byl pořízen ruční zápis podepsaný oběma účastníky, který se stal nedílnou součástí zápisu o uznání dluhu žalovanou vůči žalobkyni. Výše škody byla stanovena dohodou účastníků ve výši 25 000 Kč. Ze zápisu o stavu bytu k datu 16. 1. 2018 bylo zjištěno, že tohoto dne byla provedena prohlídka bytu, pořízena fotodokumentace a byla zjištěna celková škoda - částka nutná k provedení oprav ve výši 30 000 Kč, s čímž žalovaná souhlasila a zavázala se škodu do 30. 6. 2018 uhradit ve splátkách po 5 000 Kč. Ze zápisu o uznání dluhu a jeho vyrovnání ze dne 5. 9. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni jako pronajímateli předmětného bytu v celkové výši 77 625 Kč a zavázala se tento dluh uhradit do 31. 1. 2019. Dlužná uznaná částka je v zápise podrobně specifikována. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 29. 6. 2020, odeslanou právním zástupcem žalobkyně doporučeně téhož dne k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 5. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 věta druhá platí nájemce bytu společně s nájemným zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle § 2053 uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav dle shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, kterou vzniklo žalované právo užívat předmět nájmu k bydlení oproti její povinnosti platit sjednané nájemné a platby za služby. Žalovaná uznala dluh vůči žalobkyni ve výši žalované částky co do důvodu i výše v zápise o uznání dluhu a jeho vyrovnání z 5. 9. 2018, který podepsala a zavázala se pohledávku žalobkyně uhradit. Na uznanou pohledávku však neuhradila ničeho, proto soud žalobě na zaplacení částky 77 625 Kč vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, protože měla ve věci plný úspěch. Celková částka 15 330 Kč sestává ze soudního poplatku za žalobu ve výši 3 880 Kč a z náhrady právního zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb., § 7 bod 5 za 2 úkony (převzetí věci, žaloba) po 4 220 Kč, 1 poloviční úkon za výzvu k plnění ve výši 2 110 Kč, tři režijní paušály dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. po 300 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.