17 C 114/2022-32 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 688 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli pomocí prostředků komunikace na dálku a následným zaplacením prvního pojistného ze strany žalované pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit počínaje [datum] pojistné, za období od [datum] do [datum] měla takto zaplatit 2 998 Kč, avšak uhradila pouze 1 310 Kč, proto dluží žalobkyni 1 688 Kč. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitel nabídla žalované jako pojistníkovi pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], včetně pojištění skel, asistenčních služeb a úrazového pojištění řidiče, a to na dobu neurčitou a s počátkem pojištění [datum], přičemž žalovaná by byla povinna k placení ročního pojistného 5 240 Kč ve čtvrtletních splátkách po 1 310 Kč. Současně uvedla, že pojištění vznikne připsáním prvního pojistného 1 310 Kč na účet č. [bankovní účet] do [datum]. Z výpisu z tohoto účtu je zřejmé, že [datum] žalobkyně obdržela platbu 1 310 Kč pod variabilním symbolem shodným s číslem návrhu. Z dopisu z [datum] pak je patrné, že žalované potvrdila uzavření pojistné smlouvy. 4. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odstavce 2, není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu, která se považuje za zachovanou tehdy, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 5. Žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla zaplacením pojistného ze strany žalované k nabídce žalobkyně uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovanou pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a v rámci doplňkových pojištění a žalovaná byla povinna k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že pojistné za dobu od [datum] do [datum] (210 dnů) zcela zaplatila, zavázal ji soud k zaplacení poměrné části ročního pojistného ve výši žalované částky (tj. 5 240: 365 x 210 = 2 998; 2 998 – 1 310 = 1 688). Nezaplacením pojistného vznikla žalované druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Žalovaná se dostala do prodlení dnem následujícím po splatnosti pojistného, soud je však návrhem žalobkyně vázán a nemůže jej překročit. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.