17 C 98/2022-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 60 486,07 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Uvedla, že [datum] uzavřela s žalovaným elektronicky smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu poskytla po předchozím posouzení úvěruschopnosti úvěr 86 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s ročním úrokem 8,5 % (správně 12,5 % ročně – poznámka soudu) v pravidelných měsíčních splátkách po 1 959 Kč. Žalovaný uhradil řádně a včas 20 splátek a poté se dostal do prodlení. Proto žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 18. 8. 2021. Žalovaná částka se skládá z nevrácené jistiny úvěru 58 636,07 Kč a poplatků 1 850 Kč, k jejichž úhradě se žalovaný zavázal podle sazebníku, který byl nedílnou součástí smlouvy. Sazbu požadovaných smluvených úroků žalobkyně upravila v souladu se zákonným omezením. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz listinami. Takto zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému [datum] převodem na účet žalovaného částku 86 000 Kč jakožto úvěr (výpis z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet]), který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit navýšený o úrok 12,5 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 1 959 Kč, splatných 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje [datum] a konče [datum] (smlouva o úvěru [číslo]). Při žádání o úvěr žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je svobodný, bez vyživovací povinnosti, prokázal čistý měsíční příjem 22 000 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení a ostatní potřeby činily 4 500 Kč, s žalobkyní měl sjednány tři další úvěrové produkty s celkovými měsíčními splátkami 6 574 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr z [datum], návrh na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru). Od [anonymizováno] [rok] žalovaný přestal platit sjednané splátky úvěru, žalobkyně mu naúčtovala za čtyři zaslané upomínky poplatky dle sazebníku – 350 Kč a 3 x 500 Kč a po marných výzvách k úhradě oznámila žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu, že neuhradí-li aktuální dlužnou částku po splatnosti 7 846,69 Kč do [datum], nastane k tomuto datu splatnost celé úvěrové pohledávky (výpis z úvěrového účtu, sazebník poplatků, výzva k okamžitému splacení dluhu z [datum] s poštovní dodejkou). K datu zesplatnění činila dlužná jistina úvěru 58 636,07 Kč (výpis z úvěrového účtu). 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Žaloba je zcela důvodná. Převzetím závazku žalobkyně poskytnout žalovanému k jeho žádosti peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaného v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. S ohledem na výši úvěru, sjednaného úroku a jednotlivých měsíčních splátek lze přitom údaje zjištěné žalobkyní ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože z prokázaného příjmu, tvrzených výdajů a stávajících závazků žalovaného u žalobkyně bylo možné dovodit, že žalovaný disponoval dostatečným čistým příjmem ke splácení dle nastavených parametrů smlouvy. Zatímco žalobkyně poskytnutím úvěru svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že úvěr po jeho zesplatnění zcela splatil. Proto soud žalobě vyhověl včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení z nevrácené jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 16 359 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 2 420 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 3 540 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 2 419 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za doplnění skutkových tvrzení týkajících se posouzení úvěruschopnosti, protože tato tvrzení měla být součástí již samotné žaloby; nejedná se tedy o účelně vynaložený náklad řízení.