38 C 172/2022-20 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou [název soudu] dne [datum] a postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní příslušnosti, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč, a to jako bezdůvodného obohacení z titulu jí postoupené pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], jako původním věřitelem a žalovanou, na jejímž základě uvedená společnost jako úvěrující poskytla žalované jako úvěrované částku ve výši 5 000 Kč. Tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku ze smlouvy o úvěru na společnost [právnická osoba], [IČO], a následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Po nabytí pohledávky ze smlouvy o úvěru žalobkyně zjistila, že původním věřitelem nebyla v souladu s ustanovením zák. č. 145/2010 Sb. řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, kdy na základě této skutečnosti dopěla k závěru, že smlouva o úvěru je z daného důvodu neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru se však žalovaná bezdůvodně obohatila na původním věřiteli, resp. na žalobkyni, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je z tohoto důvodu povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení spočívající ve vydání částky, která jí byla původním věřitelem poskytnuta na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná požadovanou částku 5 000 Kč žalobkyni nevydala ani přes předžalobní výzvu. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. 3. Žalovaná, ač byla usnesením vyzvána, aby se k podané žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila. 4. Soud pak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků řízení s tímto procesním postupem je ve spise doložen; vycházel přitom z obsahu spisu a žalobkyní předložených listinných důkazů. 5. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], jako původním věřitelem a žalovanou jako úvěrovanou dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] s.r.o. jako postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem ze dne [datum], dále smlouvy o postoupení pohledávky mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] a dokladu o doručování předžalobní upomínky žalované, dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. 6. Soud má za prokázáno, že žalovaná čerpala částku 5 000 Kč jako úvěr od [právnická osoba] [anonymizováno]. Pohledávka z titulu uvedeného čerpaného úvěru byla uvedenou společností postoupena nejprve společnosti [právnická osoba], [IČO], posléze touto společností dále postoupena žalobkyni. Žalobkyně pak jako nabyvatel pohledávky v postavení věřitele vyzvala žalovanou k zaplacení poskytnuté úvěrové jistiny předžalobní výzvou ze dne [datum], a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná přitom netvrdila, natož, aby prokázala, že by požadovanou částku 5 000 Kč, kterou jako úvěr čerpala, žalobkyni či původnímu věřiteli či předchůdkyni žalobkyně v postavení věřitele vrátila. 7. Soud proto posoudil nárok žalobkyně žalobou uplatněný podle ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o bezdůvodném obohacení, a zavázal žalovanou k povinnosti vydat žalobkyni jako nástupkyni po původním věřiteli, která pohledávku postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována, částku 5 000 Kč. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále z nákladů právního zastoupení, a to z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a podání žaloby) po 1 000 Kč podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (advokátní tarif), tj. 3 000 Kč, tří paušálních náhrady hotových výdajů za uvedené úkony právní služby po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 cit. advokátního tarifu, tj. 900 Kč, a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů v částce 819 Kč, když právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem DPH. 9. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.