38 C 20/2022-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 15. 12. 2021, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 565 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 232,75 Kč. Tvrdila, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum], žalované tak zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši, žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., když nezaplatila televizní poplatky za období 10 měsíců březen až prosinec roku 2020 a 9 měsíců leden až září roku 2021 ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná tedy dluží žalobkyni celkem částku 2 565 Kč s příslušenstvím. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [právnická osoba] jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila, přestože se žalovaná s výzvou seznámila, či se objektivně s výzvou seznámit mohla. Žalobkyně je oprávněna na základě předpisů práva občanského požadovat úrok z prodlení. Žalobou nárokovaná výše úroků z prodlení odpovídá právním předpisům platným a účinným v rozhodném období, zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu [datum]. Žalovaná tak žalobkyni dluží celkovou částku ve výši 2 797,75 Kč, sestávající z pohledávky ve výši 2 565 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v celkové výši 232,75 Kč. 2. Proti soudem vydanému a žalobě vyhovujícímu elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor. V něm namítala, že [datum] jí byl exekučně zabaven třípokojový byt na [ulice] [anonymizováno] [číslo] v [obec], veškerý majetek byl vystěhován, částečně odvezen, zničen, veškeré oblečení bylo odvezeno na skládku, byla jí amputována pravá noha až nad kolenem, pobyt v nemocnici vystřídala s pobytem v [léčebna] [anonymizována dvě slova] [obec], od [měsíc] [rok] žije v [léčebna] [anonymizována dvě slova] [obec] u [obec] a od [datum] [anonymizováno] bude bydlet v sociálním zařízení„ [obec] [obec]“ na [ulice] [anonymizováno] v [obec]. V odporu uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odporu žalované uvedla, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence [právnická osoba], což žalovaná ve svém vyjádření nezpochybňuje, pouze uvádí, že poplatkovou povinnost porušila z důvodu vystěhování a finanční tísně. Žalobkyně tvrzení v obraně žalované nerozporovala, ale uvedla, že žalovaná měla povinnost oznámit žalobkyni jakékoliv změny ohledně údajů o poplatníkovi a měla povinnost se odhlásit v případě, kdy dle jejího subjektivního názoru přestala mít povinnost platit televizní poplatek (v tomto případě z důvodu přestěhování). Žádnou odhlášku žalované však žalobkyně neeviduje a neeviduje ani změnu adresy žalované pro doručování. Žalovaná tedy takto neučinila a nedostála tím své zákonné povinnosti, když zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů ukládá v § 8 odst. 6 poplatníkovi povinnost oznámit všechny rozhodné skutečnosti a změny související s evidencí televizního přijímače do 15 dnů ode dne jejich vzniku, což je také odhlášení poplatníka z evidence. Dle § 8 odst. 8 písm. a) cit. zákona je povinen se z evidence poplatníků odhlásit ten poplatník, který přestal být poplatníkem dle § 3 zákona, tedy např. který přestal vlastnit, držet nebo užívat televizní přijímač. Do doby odhlášení tak žalovaná, zůstává poplatníkem a svědčí jí zákonná povinnost hradit televizní poplatek. Z uvedeného vyplývá, že skutečnost, kdy žalovaná poskytuje tvrzení o nevyužívání služeb poskytovaných žalobkyní, je pro daný případ zcela irelevantní, když nemá žádný vliv na povinnost žalované, kterou jí ukládají uvedená ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobkyni tedy nebylo ze strany žalované řádně a včas oznámeno, že již není dle jejího názoru poplatníkem televizních poplatků a rovněž žalobkyně nebyla obeznámena o skutečnosti, že žalovaná přestala využívat služeb žalobkyně. Proto žalobkyně na žalobě setrvala v plném rozsahu. Žalobkyně přitom souhlasila s úhradou nedoplatku ve splátkách. 4. Soud pak se souhlasem účastníků, doloženým ve spise, rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o. s. ř., přičemž vycházel z listin, které předložila žalobkyně o obsahu spisu; z listin, předložených žalobkyní dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, shodnému s tvrzeními žaloby a takto učiněná skutková zjištění zahrnul i do svého závěru o skutkovém stavu. Konečně ani žalovaná v obraně proti žalobě nikterak nezpochybňuje skutečnost, že – ač se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence České televize – neplnila zákonnou povinnost platit televizní poplatky v žalovaném období celkem 19 měsíců. Přesto tedy, že žalovaná nárok žalobkyně žalobou uplatněný neuznala, bylo nutno dojít k závěru o důvodnosti žaloby. Žalovaná v obraně proti žalobě netvrdila, natož, aby prokázala, že by v předmětném období televizní poplatky uhradila; její obrana spočívala toliko v námitkách, že [datum] jí byl exekučně zabaven třípokojový byt na [ulice] [anonymizováno] [číslo] v [obec], dále že jí byla amputována pravá noha až nad kolenem a pobyt v nemocnici vystřídala s pobyty v léčebnách dlouhodobě nemocných. Byť soud chápe, že v natolik nepříznivém zdravotním stavu a po exekučním vystěhování z bytu, měla žalovaná – z lidského hlediska – zcela jiné starosti o vlastní zdraví i zajištění bydlení, nutno přitakat žalobkyni, že žalovaná netvrdila ničeho ohledně splnění poplatkové povinnosti k placení televizních poplatků v žalovaném období ani o tom, že by žalobkyni oznámila skutečnosti, které by zakládaly zánik povinnosti k placení poplatků. 5. Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v ust. § 4 odst. 1 subjekty osvobozené od poplatku tak, že od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeni a) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, b) cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, c) provozovatel vysílání ze zákona, d) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, e) držitelé licence opravňující k rozhlasovému vysílání, jde-li o rozhlasový poplatek, f) držitelé licence opravňující k televiznímu vysílání, jde-li o televizní poplatek, g) osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou9), pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti, h) školy zapsané ve školském rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Podle odstavce druhého uvedeného ustanovení je od rozhlasového a televizního poplatku dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima osob žijících v této domácnosti, přičemž při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona. Podle odstavce třetího uvedeného zákonného ustanovení platí, že účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen "pověřená osoba"), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory oko