38 C 48/2022-43 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podanou u [název soudu] dne 31. 8. 2020 a postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní příslušnosti, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 629 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 316,45 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení s tvrzením, že veškerá smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 NOZ tak, že žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně www.orangefinance.cz, při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu, na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému, žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě o úvěru a žalobkyně žádost o úvěr schválila. Následně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 15 000 Kč, žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum]. Následně žalobkyně s žalovaným sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum] a poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 2 814 Kč. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 814 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1 316,45 Kč byl vypočítán v zákonné výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum]. Podle čl. IX. 1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 4 815 Kč, žalobce nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše poloviny jistiny. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky e-mailovou zprávou, doručování prostřednictvím e-mailové zprávy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno v [číslo] [číslo] smlouvy o úvěru a je považováno za rovnocenné doručování v listinné podobě. 2. Proti soudem vydanému a žalobě vyhovujícímu elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a v jeho odůvodnění navrhl zamítnutí žaloby, namítal zejména, že je od [datum] v insolvenčním řízení, předložil přehled plateb, obdržených od žalobkyně a jeho zaplacených plateb se závěrem, že v době od [datum] do [datum] obdržel na své účty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a v období od [datum] do [datum] [anonymizováno] [rok] odeslal ze svých účtů na účet žalobkyně (dříve pod firmou [právnická osoba]) finanční prostředky v celkové výši 97 830 Kč, přičemž podle výpisů bylo na účet žalobkyně od [datum] (datum uzavření smlouvy o úvěru) do [datum] jím zaplaceno na účet žalobkyně 30 159 Kč, když on obdržel od žalobkyně dne [datum] částku 15 000 Kč, jím zaplacené finanční prostředky jsou tak několikanásobně vyšší než finanční prostředky poskytnuté mu žalobkyní ve výši 15 000 Kč. 3. Žalobkyně ve stanovisku k vyjádření žalovaného uvedla, že pohledávka žalobkyně je úročena zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok ze zákona. Proti žalovanému je sice vedeno insolvenční řízení, avšak nebyl prohlášen úpadek žalovaného a věc již byla v insolvenčním rejstříku ukončena. Pohledávka vyčíslená v žalobě je vyčíslena zcela jasně a určitě, je zde uvedeno, jak žalobkyně k částce dospěla a proč je žalovaná částka požadována. Po předání pohledávky k vymáhání již není údaj v profilu žalovaného aktuální. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi subjektem [právnická osoba] a žalovaným, kdy žalobkyně má k poskytování úvěrů oprávnění ČNB, ve sporu je aktivně legitimovaným ona. K platbám žalovaného žalobkyně zasílá přehled plnění, kdy si žalovaný 9x prodloužil splatnost úvěru za částku 2 225 Kč, zbylé platby byly započteny na úrok z prodlení a náklady na vymáhání dle smlouvy o úvěru. 4. V podání ze dne [datum] pak žalobkyně doplnila skutková tvrzení žaloby ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že podle zák. č. 257/2016 Sb. upravuje posuzování úvěruschopnosti obecně, aniž by stanovil přesná kritéria. Naopak používá právně neurčité pojmy jako nezbytnost, dostatečnost a přiměřenost, rovněž tak nestanoví, jak mají být informace a doklady poskytnuté spotřebitelem aktuální, lze tak mít za to, že toto posouzení má být přiměřené s ohledem na výši úvěru a také jeho splatnost, rozsah posouzení je tak rozdílný u úvěru v částce 15 000 Kč, splatného za 28 dní od data poskytnutí jako v konkrétním případě a úvěru v částce několika desítek či set tisíc spláceného v období několika let, rovněž tak při posouzení schopnosti splatit krátkodobý úvěr je třeba vycházet pouze ze závazků žadatele o úvěr, které má za povinnost splatit pouze do doby splatnosti požadovaného úvěru. I tehdy, jde-li o tzv. absolutní neplatnost právního jednání, tj. neplatnost, kterou není nutno jedním z účastníků hmotněprávního vztahu namítat, soud ji ve sporném řízení může dovodit pouze ze skutečností, které mu byly stranami předestřeny, případně ze skutečností, které v řízení vyšly najevo jiným, procesním právem aprobovaným postupem. Zásadně není možné, aby ve sporném řízení soud právně významné skutečnosti, které nebyly účastníkem, jehož ve vztahu k nim tíží povinnost tvrzení, uplatněny, sám vyhledával, a to ani tehdy, jestliže by jejich zjištění mohlo k závěru o neplatnosti hodnoceného jednání vést. Žalobkyně především vycházela z údajů poskytnutých žalovaným při podání žádosti o úvěr, které jsou uvedeny v Profilu klienta. Žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem ve výši 55 000 Kč a souhrn pravidelných výdajů ve výši 15 000 Kč. Podle § 84 odst. 2 ZSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Žalobkyně tedy oprávněně očekávala, že informace poskytnuté žalovaným jsou úplné a pravdivé, ověřila informace poskytnuté žalovaným na základě následujících dokladů předložených žalovaným: - výpisy z účtu žalovaného za období [období], [číslo], [anonymizováno], [číslo], z výpisů z účtu vyplynul kreditní obrat, tedy součet příjmů, ve výši několika desítek tisíc Kč, žalovaný předložil i výpis přítelkyně, kam mu chodí výplata. - výdaje žalovaného vyplývající z předložených výpisů rovněž odpovídaly výdajům deklarovaným žalovaným. Při posuzování výdajů vzala žalobkyně v úvahu pouze výdaje pravidelné, neboť žalovaný tím, že měl v úmyslu získat od žalobkyně úvěr, musel předpokládat případné omezení nepravidelných (zbytných) výdajů, tak, aby byl schopen úvěr splatit. Proto není pro posouzení úvěruschopnosti podstatný údaj o debetním zůstatku účtu. Z pravidelných výdajů pak žalobkyně vzala v úvahu pouze ty, které byl žalovaný povinen splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru. - výplatní pásky za období [období], [číslo], [anonymizována dvě slova], [číslo]. - rozhodnutí o výsluze příslušníka bezpečnostího sboru, kdy výsluha činí 11 452 Kč měsíčně. - výpis z databáze European Credit Bureau (EUCB), shromažďující údaje o úvěrové historii shromažďované od jiných poskytovatelů krátkodobých úvěrů, z něhož vyplývá pozitivní úvěrová historie žalovaného. S ohledem na ust. § 86 odst. 1 ZSÚ a výši a dobu splatnosti požadovaného úvěru není nezbytné a přiměřené, aby žalobkyně opatřovala výpisy z databází nebankovních a bankovních poskytovatelů úvěrů (NRKI/BRKI). - výpis z databáze CEE, ISIR, Black List, z nichž vyplývá, že žalovaný neměl žádné záznamy. Žalobkyně uzavřela, že z uvedeného vyplývá, že posoudila úvěruschopnost žalovaného vzhledem k výši úvěru a jeho splatnosti a také vzhledem k předchozí úvěrové historii žalovaného zcela dostatečně. 5. K jednání soudu se žalobkyně ani její právní zástupkyně nedostavily, neúčast omluvily a souhlasily, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti za účasti žalovaného, který setrval na procesním stanovisku, aby žaloba byla zamítnuta. 6. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to: - smlouva o úvěru [číslo] uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne [datum], - potvrzením o provedení úhrady ze dne [datum], vydané [právnická osoba] dne [datum], - předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum], - přílohou k podání právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] (tvrzeným přehled plnění – prodloužení splatnosti úvěru za částku 2 225 Kč), - výpisy z účtu žalo