9 C 263/2021-25 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 22. 9. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 9. 7. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31. 12. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Tato technická zařízení, která žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, v rozporu se svými povinnostmi žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a smluvní pokuty 5 000 Kč za nevrácení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Smlouva s žalovaným byla ukončena deaktivací v souladu s čl. 10, bodem 10.4.3 ve spojení s čl. 8, bodem 8.2.1 Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ke dni 31. 12. 2020, k tomuto datu tedy bylo od smlouvy odstoupeno. Žalovaný byl vyzván dne 7. 12. 2020 ke splnění dluhu s poskytnutím dodatečné lhůty do 31. 12. 2020 a dne 25. 6. 2021 vyzván k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Žalovaný ani po této výzvě své závazky vůči žalobkyni nesplnil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání se žádný z účastníků (zástupce žalobkyně) nedostavil, ač byli řádně předvoláni, o odročení žádný z nich nežádal, svou neúčast neomluvili. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil: Žalobkyně se [datum] zavázala k poskytování služeb elektronických komunikací žalovanému, konkrétně kombinované televize. Oproti tomu se žalovaný zavázal hradit sjednanou odměnu a poplatky dle ceníku. K uvedené službě se vztahovalo technické zařízení Set-top box pro NET, sériové číslo [anonymizováno] a Set-top box pro NET, sériové číslo [anonymizováno] které se žalovaný zavázal instalovat sám na vlastní náklady a nebezpečí. Ve formulářové smlouvě zároveň žalovaný vyslovil souhlas s několika smluvními pokutami, mimo jiné se smluvní pokutou 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného technického zařízení. Součástí smlouvy strany učinily všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, zvláštní podmínky a ceník 4/2020, přičemž žalovaný svým podpisem potvrdil, že je převzal předem a že s nimi souhlasí (smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – [anonymizována dvě slova]). Ve zvláštních podmínkách pro službu [anonymizována dvě slova] účinných od 1. 4. 2020 je zakotvena povinnost účastníka vrátit žalobkyni technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy (článek 4.4) s tím, že vrácením zařízení se rozumí jeho odeslání a doručení na adresu skladů žalobkyně uvedených na webových stránkách, protokolární odevzdání technikovi nebo odevzdání v provozovně žalobkyně (článek 4.5). V článku 8. všeobecných podmínek žalobkyně (na které v žalobě žalobkyně odkazuje) jsou upraveny podmínky pro omezení a přerušení poskytovaných služeb, není tam nic o povinnosti do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení. 4. Podle § 2048 odst. 1, věta prvá, zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení stanovené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. V případě uplatnění nároku na její zaplacení u soudu je na žalobkyni, aby tvrdila skutečnosti rozhodné pro její přiznání a splnění tvrzených předpokladů prokázala. Žalobkyně vůbec netvrdila, kdy, kde a jakým způsobem žalovaný technické zařízení převzal. Tvrdila, že žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě převzetí zařízení, což není pravda. Na formulářové smlouvě se o převzetí zařízení při podpisu smlouvy nic neuvádí. Z obsahu smlouvy vyplývá, že technické zařízení mělo být žalovanému teprve doručeno za účelem instalace, kterou si měl provést sám na vlastní náklad a na vlastní nebezpečí. Podle smlouvy byla smluvní pokuta vázána na porušení povinnosti žalovaného vrátit zařízení. Smlouva však neobsahuje okamžik, kdy žalovanému povinnost vrátit zařízení vzniká. Tím, že se nedostavila k jednání, zbavila se žalobkyně možnosti být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. o nutnosti doplnění výše popsaných skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně naplnění předpokladů pro přiznání požadované smluvní pokuty, a to převzetí zařízení žalovaným a ukončení smlouvy. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.