9 C 94/2022-30 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 8 784 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Žalobkyně k tomu tvrdila, že společnost [právnická osoba] v období od 4. 10. 2018 do 7. 6. 2019 dodala do sjednaného odběrného místa celkem 8,677 MWh elektrické energie v celkové ceně 19 797 Kč, což žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] vystavenou na částku 7 797 Kč (po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 12 000 Kč) splatnou dne 27. 6. 2019. Žalobkyně dále tvrdila, že společnost [právnická osoba] v období od 8. 6. 2019 do 31. 8. 2019 dodala do téhož sjednaného odběrného místa celkem 0,146 MWh elektrické energie v celkové ceně 987 Kč, což žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] vystavenou na částku 987 Kč splatnou dne 25. 9. 2019. Uvedená pohledávka poté byla postoupena žalobkyni společností [právnická osoba] smlouvou ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Přitom ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba], se zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu, zajistit její dopravu a související služby, oproti tomu žalovaný se zavázal elektřinu odebrat a uhradit uvedené společnosti řádně a včas dohodnuté platby za dodávku elektřiny, její dopravu a související služby. 5. Z faktury [číslo] ([variabilní symbol]) soud vzal za prokázáno, že za období od 4. 10. 2018 do 7. 6. 2019 byla žalovanému společností [právnická osoba], dodána do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] elektřina v celkovém množství 8,677 MWh v celkové ceně 19 797 Kč a po odečtení zaplacených záloh v částce 12 000 Kč tato společnost fakturovala žalovanému touto fakturou částku 7 797 Kč, splatnou dne 27. 6. 2019. 6. Z faktury [číslo] ([variabilní symbol]) soud vzal za prokázáno, že za období od 8. 6. 2019 do 31. 8. 2019 byla žalovanému společností [právnická osoba], dodána do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] elektřina v celkovém množství 0,146 MWh v celkové ceně 987 Kč a společnost fakturovala žalovanému touto fakturou částku 987 Kč, splatnou dne 25. 9. 2019. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně její přílohy, předávacího protokolu k této smlouvě a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postupované pohledávky vzal soud za prokázáno, že uvedené pohledávky byly postoupeny společností [právnická osoba] žalobkyni. 8. Z dopisu společnosti [právnická osoba] žalovanému ze dne 2. 12. 2021 soud vzal za prokázáno, že tímto dopisem společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny v částce 9 024 Kč na žalobkyni. 9. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 2. 12. 2021 soud vzal za prokázáno, že tímto dopisem – předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně vyzval k úhradě dlužné pohledávky před podáním žaloby. 10. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalovanému elektrickou energii, byl žalovaný povinen zaplatit za ni, její dopravu a související služby kupní cenu. Protože žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že kupní cenu zaplatil, soud žalobě vyhověl, neboť současně žalobkyně prokázala, že je věřitelkou postoupených pohledávek. Nezaplacením kupních cen v den jejich splatnosti žalovanému vznikla druhotná povinnost zaplatit ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných částek úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, a to v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává žaloby tohoto druhu opakovaně a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření kupní smlouvy, adrese odběrného místa, údajích převzatých z faktur a výši žalované částky.