10 C 142/2023-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] a [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 13 176 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný dlužil předmětnou částku z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému, a to na základě celkem 9 přepravních kontrol provedených na linkách [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen dopravce) [číslo] v období od [datum] do [datum]. Žalovaný se na výzvu revizora neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, což písemně v každém z jednotlivých případů uznal podpisem dohody. Jednotlivé pohledávky byl dopravcem postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. K výzvě soudu, aby upřesnil, v jakém typu dopravního prostředku žalovaný v tom kterém případě cestoval, žalobce naprosto změnil charakter vylíčených rozhodujících skutečností, když uvedl, že žalovaný cestoval dne [datum] v 6:11 hodin autobusovou linkou dopravce [číslo] neprokázal se platným jízdním dokladem a vznikla mu povinnost uhradit jízdné ve výši 76 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 13 100 Kč. Tuto změnu žaloby soud výrokem I. rozsudku připustil. 2. Soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a dohodou s cestujícím ze dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázáno, že [datum] uzavřel dopravce jako postupitel s žalobcem jako postupníkem tuto smlouvu, kterou byla mimo jiné postoupena i pohledávka ze [datum] v celkové výši 1 016 Kč. Z dohody s cestujícím ze dne [datum] č. I [číslo] má soud za prokázáno, že uvedeného dne ve vztahu k dopravci žalovaný uznal, že nejpozději do 15 kalendářních dnů uhradí částku 1 016 Kč z titulu jízdného a přirážce k němu (podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. / § 37 zák. č. 266/1994 Sb.) za jízdu bez platného jízdního dokladu téhož dne na lince [číslo] provozované dopravcem. Tato skutková zjištění soud uzavřel do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. 3. Podle § 760 obč. zák. (SOZ) vzniká smlouvou o přepravě osob cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podle § 489 obč. zák. (SOZ) vznikají závazky z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Podle § 558 obč.zák. (SOZ) uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvody i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. (SOZ) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1879 obč. zák. (NOZ) může věřitel celou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě. 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, jíž se žalobce domáhal zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému na základě přepravní události ze dne [datum], tedy té přepravní události, ke které jediné dle změněných tvrzení žalobce došlo. Dle těchto nových tvrzení žalobce žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu pouze jednou, a to dne [datum], při kontrole se jím neprokázal a tím porušil přepravní podmínky dopravce. Tím mu vznikl dluh z titulu nezaplaceného jízdného podle ust. § 760 SOZ v celkové výši 16 Kč a dluh z titulu jiného závazku vzniklého na základě ust. § 489 SOZ za použití zvláštního zákona č. 111/1994 Sb., a sice v podobě přirážky k jízdnému, a to v celkové výši 1 000 Kč. Pohledávky vzniklé na základě shora citovaných zákonných ustanovení jsou splatné již dnem přepravní události. Proto soud žalobci, na kterého byla pohledávka postoupena dopravcem, přiznal také úroky z prodlení v souladu s nař. vlády č. 142/1994 Sb. Soud však žalobu zamítnul v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dalšího jízdného ve výši 60 Kč a přirážky ve výši 12 100 Kč, a to včetně příslušenství, když uvedeného dne takovýto dluh žalovanému nevznikl, což vyplynulo rovněž z obou provedených důkazů. Přitom k ústnímu jednání, aby uvedený nedostatek napravil, a to alespoň vysvětlením, se žalobce nedostavil. S poukazem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výrocích II. a III. rozsudku. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.