10 C 35/2023-41 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 22 892,90 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi částku 92 000 Kč. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze Smlouvy, proto došlo k zesplatnění celého úvěru ve výši 103 013,75 Kč. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobce jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobce zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz Okresního soudu v Opavě č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. Shora uvedený soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 22 109,10 Kč. Částka ve výši 22 109,10 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu [datum]. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 103 013,75 Kč od [datum] do [datum] v částce 22 892,90 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru a hodnocením. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za prokázáno, že dne [datum] podepsala za žalobce jako věřitele osoba oprávněná za něho jednat a žalovaný jako klient (zde dlužník) listinu takto nadepsanou, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 92 000 Kč při povinnosti dlužníka splácet měsíčně splátku ve výši 10 196 Kč. Z hodnocení klienta má soud za prokázáno, že dle údajů poskytnutých dlužníkem, měl tento dlužník (svobodný, bezdětný) po zohlednění jeho pravidelných příjmů a výdajů k dispozici měsíčně 14 650 Kč, když jeho příjem ze zaměstnání činil 20 460 Kč a výdaje 3 410 Kč co by částka odpovídající životnímu minimu a 1 400 Kč co by náklady na vlastní bydlení. Soud má za to, že věřitel řádně nezkoumal zejména výdajovou stránku dlužníka, když vycházel pouze ze statistického údaje a rovněž částka na náklady bydlení není naprosto reálná, když dlužník uvedl, že bydlí ve svém; za částku 1 400 Kč měsíčně stěží bydlí jakákoliv osoba, natož osoba bydlící ve vlastní nemovitosti. Proto z provedeného důkazu nelze mít za prokázány skutečnosti dokládající výdajovou stránku dlužníka. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. 3. Podle zák.č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, § 86 (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. § 87 (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Žalobce totiž neprokázal, že by splnil své zákonné povinnosti a řádně zkoumal schopnosti dlužníka splácet poskytnutý úvěr, proto je smlouva o úvěru neplatná a neplatné je tedy rovněž ujednání o smluvní pokutě, které se žalobce touto žalobou domáhá. Rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] je pro tuto věc nepoužitelné, neboť v tomto řízení nebylo prováděno žádné dokazování a ve vztahu k němu ani žádné právní hodnocení pokud jde o platnost smlouvy. 5. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované straně žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.