138 C 26/2020-122 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání platebního rozkazu, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 223 782,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 223 782,46 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, a to z titulu jí nezaplacené ceny za dodávky vody do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , na kterém byla jako odběratel hlášena žalovaná na základě smlouvy o dodávce vody z vodovodu a odvádění odpadních vod. Tvrdila, že množství dodané vody do odběrného místa bylo zjišťováno měřením, vodoměrem č. , hodnota, , osazeným na odběrném místě. Spotřeba zjištěná na vodoměru byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, , znějící na částku 223 782,46 Kč, splatnou dne 20. 9. 2019 za dodávku vody v období od 30. 6. 2018 do 23. 8. 2019. Dodáno bylo 2 686 m3 vody, stav vodoměru 4004 m3, účtováno bylo vodné a stočné v ceně platné u dodavatele pro roky 2018 a 2019. Po obdržení předmětné faktury reklamovala žalovaná stav vodoměru a požadovala jeho úřední přezkoušení, žalovaná byla informována o ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., že vodoměr lze reklamovat naposledy při jeho výměně, když tohoto oprávnění žalovaná nevyužila. Na výzvy k úhradě a snahu žalobkyně o smírné vyřešení věci (úhradu ve splátkách) již žalovaná nereagovala, opakovaně avizovala, že zašle své vyjádření k celé věci, což se však nestalo. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, požaduje žalobkyně i úhradu úroků z prodlení.2. Proti soudem vydanému a žalobě vyhovujícímu platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor. Ve včasném vyjádření k žalobě (odůvodnění podaného odporu) pak žalovaná nárok žalobkyně žalobou uplatněný neuznala ani zčásti ani co do základu, poukázala na předžalobní komunikaci stran a opakovaná sdělení žalované žalobkyni. Uvedla, že není pravdou, že by žalobkyni dlužila žalovanou částku, opakovaně reklamovala nesprávné vyúčtování vodného a stočného na základě dokladu evidenční číslo , hodnota, ze dne , datum, , ve svých reklamacích neuznává stav naměřený na vodoměru, když budova, ve které se vodoměr nachází adrese , adresa, je dlouhodobě v rekonstrukci, užívané je pouze jedno patro se dvěma kancelářemi, které využívají tři osoby na mytí rukou a spláchnutí WC, reklamovala vadu na vodoměru, v reklamacích jsou uvedena veškerá podstatná tvrzení a skutečnosti. Navrhovala, aby soud po projednání věci žalobu v celém rozsahu zamítl.3. Před zahájením jednání, konaného dne , datum, , vzala žalobkyně do protokolu – po ověření, že žalovaná na žalovanou pohledávku skutečně zaplatila žalobkyni dne 29. 4. 2021 částku 28 049,60 Kč – žalobu v tomto rozsahu částečně zpět, a to včetně příslušenství na zákonném úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 049,60 Kč od 21. 9. 2019 do 29. 4. 2021. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve znění opravného usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Uvedené usnesení nabylo právní moci, když odvolání žalované proti němu bylo odmítnuto usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .4. Předmětem dalšího řízení tak nadále zůstal žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 195 732,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 195 732,86 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.5. Žalobkyně ve vyjádření ze dne , datum, k odporu žalované setrvala na žalobě, uvedla, že provedla dodávku pitné vody do odběrného místa, na kterém byla jako odběratel hlášena žalovaná, a to na základě řádného smluvního vztahu.6. V doplňujícím vyjádření ze dne , datum, žalovaná namítala, že v žalobě je uvedeno, že 31. 12. 2019 končilo úřední ověření vodoměru a z tohoto důvodu proběhla 23. 8. 2019 jeho výměna, naproti tomu v montážním lístku ze dne 23. 8. 2019 se uvádí důvod výměny: prošlý cejch, žalovaná má za to, že vodoměr byl vadný, právě proto, že byl vadný, vykázal naprosto neúměrnou spotřebu vody a zřejmě na to měl svůj vliv i prošlý cejch na tomto vodoměru, jak je uvedeno v montážním listu ze dne 23. 8. 2019. Kdyby byl vodoměr v pořádku, nemohl by vykázat tak enormně nesprávnou spotřebu vody. Budova, ve které se vodoměr nachází na adrese , adresa, je určena k rekonstrukci, užíváno je pouze jedno patro se dvěma kancelářemi, které využívají tři osoby na umytí rukou a spláchnutí WC. Ve faktuře číslo , hodnota, na částku 223 782,46 Kč se uvádí, že od 30. 6. 2018 do 31. 12. 2018 mělo být spotřebováno 1 183 m3 vody a od 1. 1. 2019 do 23. 8. 2019 1 503 m3 vody. Už v rámci předžalobní komunikace žalovaná zpochybnila tuto spotřebu a domáhala se dokladu o odečtu vodoměru ke dni 31. 12. 2018. Žalobkyně potvrdila, že k tomuto dni žádný odečet proveden nebyl. Žalobkyně si tudíž spotřebu do 31. 12. 2018 stanovila samovolně. Podle spotřeby vykázané na sporné faktuře měla žalovaná spotřebovat za prvních 6 měsíců 1 183 m3 – tedy průměrně 197,17 m3 za měsíc. Za druhé období měla spotřebovat 1 503 m3, tedy průměrně 187,87 m3 za měsíc. Tato spotřeba extrémně neodpovídá předchozí ani následné spotřebě na stejném odběrném místě. Z faktury žalobkyně č. , hodnota, ze dne 4. 7. 2018 za období od 16. 12. 2017 do 29. 6. 2018 na tomtéž odběrném místě, a dokonce i na stejném vodoměru č. , hodnota, byla vykázána spotřeba 128 m3, tedy v průměru 24 m3 za měsíc. Po výměně vodoměru za období od 24. 8. 2019 do 26. 9. 2019, tedy za více než jeden měsíc, byla na stejném odběrném městě vykázána spotřeba 24 m3. Z uvedených dokladů je do očí bijící naprostý nepoměr spotřebované vody na stejném odběrném místě v době před sporným obdobím a v době po sporném období. Žalobkyně odmítá přezkoušení vodoměru č. , hodnota, s formální výmluvou, že žádost o přezkoušení vodoměru lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Formálně je to tak, nicméně materiálně by měla účtovaná spotřeba vody objektivně odpovídat množství vody, které bylo skutečně odběratelem spotřebováno. Po vyjasnění, že montážní list podepsala paní , jméno FO, , která ovšem není a nebyla zaměstnanec žalované, ale pouze v uvedené budově částečně působí a vodoměr zpřístupnila, je jasné, že tato osoba nemůže žalovanou nijak zavazovat. Na žádost neznámého muže, který se domáhal zpřístupnění vodoměru, mu paní , jméno FO, otevřela, on si sám v její nepřítomnosti vodoměr demontoval a namontoval nový a poté ji kontaktoval znovu, aby mu podepsala montážní list. To paní , jméno FO, v dobré víře učinila, ovšem bez jakéhokoli vědomí a informace, že kdyby spotřeba vody na vodoměru nebyla evidovaná správně, tak svým podpisem na montážním listu zabraňuje pozdější žádosti o přezkoumání vodoměru. O ničem takovém jí montér žalobkyně neinformoval a paní , jméno FO, o tom neměla tušení. K montážnímu listu ještě žalovaná podotýká, že podle průpisu, který má k dispozici a dodatečné zaslané fotokopie od žalobkyně je zjevné, že montážní list byl později ze strany žalobkyně doplňován. Z pohledu materiální spravedlnosti je pro žalovanou absolutně nepochopitelné, proč se žalobkyně tak urputně setrvale brání opakovaným požadavkům žalované, aby nechala přezkoumat demontovaný vodoměr číslo , hodnota, , který naměřil tak extrémní výši spotřeby vody na stejném odběrném místě oproti spotřebě předcházející a následné. S tímto vodoměrem totiž po jeho demontáži žalovaná vůbec nepřišla a ani nemohla přijít do styku, protože si jej ihned odnesl montér žalobkyně, který demontáž provedl. Žalovaná je přesvědčena, že řádné přezkoumání tohoto vodoměru by muselo vysvětlit, proč došlo ve sporné faktuře k tak nesprávnému údaji o spotřebované vodě. Navrhla, aby soud uložil provedení přezkoumání tohoto vodoměru např. Českým metrologickým institutem, příslušným znaleckým posudkem či jiným nestranným způsobem, přičemž při odborném posouzení je třeba rovněž vyřešit otázku, zda je předmětný vodoměr v naprosto stejném stavu, v němž byl při demontáži dne , datum, a zda je vyloučeno, že do něj bylo následně zasahováno. Žalovaná je přesvědčena, že výrazný podíl na vzniku tohoto sporu má samotná žalobkyně. Podle smlouvy o dodávce vody č. , hodnota, ze dne , datum, bylo sjednáno čtvrtletní fakturační období /čl. 5. písm. b) smlouvy/, přičemž dodavatel nebo jím pověřená osoba měla provádět čtvrtletně na měřidle vodoměru odečet stavu dodané vody jako podklad pro fakturaci /čl. 7 písm. a) smlouvy/. Kdyby takto žalobkyně postupovala, nemohla by fakturovat spornou fakturou za více než čtyři čtvrtletí a na extrémně vysokou spotřebu vody zaznamenanou na vodoměru č. , hodnota, by se muselo přijít dříve a logicky by byla sjednána náprava a nedošlo by k tak velkému údajnému nedoplatku vodného a stočného, který je předmětem sporu. Neobstojí případná výmluva žalobkyně, že odečet nemohla provést kvůli nepřístupnosti vodoměru. Úplně stejně, jak byl žalobkyni zpřístupněn vodoměr 23. 8. 2019, kdy byla provedena jeho výměna, a jak jí byl zpřístupňován před 30. 6. 2018 a po 23. 8. 2019, by jí byl