17 C 100/2023-30 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 116 405 Kč spolu se sjednaným úrokem od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 23. 1. 2021 do zaplacení z částky 19 403,46 Kč a sjednaným úrokem od 5. 11. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 23. 1. 2021 do zaplacení z částky 42 034,80 Kč. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 13 635 Kč, odměnou za zpracování a doručení 1 500 Kč, odměnou za komfortní a flexibilní splácení 4 630 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 15 měsíčních splátkách po 2 651 Kč, konče 25. 8. 2021. Žalovaný uhradil pouze 2 500 Kč a dluží 19 403,46 Kč na jistině a 16 853,54 Kč na poplatcích. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 22 878 Kč, odměnou za zpracování a další péči o zákazníka 20 777 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce ve 21 měsíčních splátkách po 4 222 Kč, konče 4. 11. 2021. Žalovaný uhradil pouze 8 507 Kč a dluží 42 034,80 Kč na jistině a 38 113,20 Kč na poplatcích. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: Nejprve společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] částku 45 000 Kč jakožto úvěr (z toho 12 069 Kč na splacení zůstatku dřívějšího úvěru od společnosti [číslo] 32 931 Kč v hotovosti), kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 43 655 Kč, představující součet úroku 22 878 Kč a ceny za zpracování úvěru a další péči o zákazníka 20 777 Kč. Celkovou dlužnou částku 88 655 Kč měl žalovaný zaplatit ve 21 měsíčních splátkách po 4 222 Kč, počínaje uplynutím měsíce od data uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že bydlí v nájmu, je rozvedený, má dvě vyživované osoby, je zaměstnaný jako provozní manažer na plný pracovní úvazek u společnosti [právnická osoba], má čistý měsíční příjem [částka], další čistý příjem domácnosti [částka], splácí [částka] měsíčně na úhradu jiných zápůjček u poskytovatelky úvěru, jím odhadované měsíční výdaje činí [částka]. Poskytovatelka úvěru uvedla, že údaje ověřila ze dvou výplatních pásek za [anonymizováno] a [anonymizováno] (zákaznická karta). Naposledy žalovaný podle smlouvy plnil [datum] (tabulka umoření). Ve druhém případě společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto úvěr, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 19 765 Kč, představující součet úroku 13 635 Kč, ceny za zpracování úvěru 1 500 Kč a ceny za další služby splácení 4 635 Kč. Celkovou dlužnou částku 39 765 Kč měl žalovaný zaplatit v 15 měsíčních splátkách po 2 651 Kč, počínaje uplynutím měsíce od data uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že bydlí v nájmu, je rozvedený, má dvě vyživované osoby, je zaměstnaný jako prodejce na plný pracovní úvazek u společnosti [právnická osoba], má čistý měsíční příjem [částka], další čistý příjem domácnosti [částka], splácí [částka] měsíčně na úhradu jiných zápůjček u poskytovatelky úvěru, jím odhadované měsíční výdaje činí [částka]. Poskytovatelka úvěru uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek za březen a duben (zákaznická karta, výplatní pásky). Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis z [datum] s podacím lístkem). 4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 5. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 6. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný byl typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. 7. Přestože v novém zákoně o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o