17 C 33/2023-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 11 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] poskytla mu v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 6 640 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 16 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do 25. 1. 2006. Žalovaný však neplatil řádně, celkem uhradil pouze 5 460 Kč. V souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 6 718,75 Kč z půjčené částky a 4 461,25 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 6 640 Kč, a to v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně smlouvy, které tvořily její nedílnou součást, se strany v článku 8 dohodly, že v případě, kdy zákazník nesplní včas povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Původní věřitelka převedla pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 5. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013, protože smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Podle jeho § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 1 a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle jeho § 1, ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 6. Žaloba je z převážné části důvodná. Předáním peněz společností [právnická osoba], žalovanému došlo k uzavření smlouvy o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku navýšenou o souhrnný poplatek, který představuje úplatu za její poskytnutí. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru byl v řízení aktivní. Proto soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný dluh splatil pouze částečně, a žalobě z podstatné části vyhověl, neboť žalobkyně současně prokázala, že je nositelkou pohledávky. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti další splátky následující po poslední úhradě v době trvání smlouvy. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až v návaznosti na poslední sjednanou splátku, přičemž soud nemůže její návrh překročit. Žaloba byla zamítnuta pouze částečně co do nesprávně kapitalizovaného úroku z prodlení z žalované částky za dobu od [datum] do [datum], který činí 13 452,19 Kč, nikoliv požadovaných 13 649,32 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal ji v plném rozsahu žalobkyni, protože byla neúspěšná pouze v nepatrné části. [příjmení] 2 252 Kč sestává ze soudního poplatku 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši půjčky, poplatku, splátek a žalované částky.