38 C 108/2023-35 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne [datum], se společnost [právnická osoba], [IČO], domáhala po žalované zaplacení nedoplatku kupní ceny za žalovanou jako kupující koupené a odebrané zboží. Tvrdila, že s žalovanou jako kupující dne [datum] uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo "vybavení autoservisu". Ve stejný den žalované zboží také dodala. Žalovaná se za dodání předmětu koupě zavázala zaplatit kupní cenu 90 750 Kč, dne [datum] pak společnost [právnická osoba] vystavila žalované fakturu č. [anonymizováno] [rok], znějící na částku 90 750 Kč se splatností [datum]. Žalovaná se dostala se zaplacením sjednané kupní ceny do prodlení, načež společnost [právnická osoba] dne [datum] žalované zaslala předžalobní výzvu, v níž žalovanou k zaplacení kupní ceny vyzývala. Po zaslání předžalobní výzvy žalovaná společnosti [právnická osoba] kupní cenu částečně uhradila, a to v rozsahu 50 000 Kč. Žalovaná tak dluží na kupní ceně částku 40 750 Kč. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. 3. Žalovaná, ač byla usnesením vyzvána, aby se k žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila. 4. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] v.o.s., [IČO] (nyní žalobkyně) byla ustanovena insolvenční správkyní této dlužnice. Uvedeným usnesením byl rovněž prohlášen konkurs na majetek společnosti [právnická osoba] jako dlužnice. Řízení se zjištěním úpadku společnosti [právnická osoba] nepřerušilo, toliko ve smyslu ustanovení insolvenčního zákona se účastníkem na straně žalobkyně stala namísto společnosti [právnická osoba] insolvenční správkyně dlužnice [právnická osoba] 5. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen; vycházel přitom z listin obsažených ve spise. 6. Z listin, které předložila společnost [právnická osoba], a to: - faktury společnosti [právnická osoba] [číslo] [rok] ze dne [datum], znějící na částku 90 750 Kč, splatné dne [datum], - předžalobní výzvy právního zástupce společnosti [právnická osoba] žalované ze dne [datum] a doručenky k této písemnosti, zjistil soud skutkový stav tvrzený žalobou, přičemž tento skutkový stav soud považuje i za svůj závěr o skutkovém stavu věci. 7. [právnická osoba] jako prodávající s žalovanou jako kupující uzavřela kupní smlouvu, přičemž předmět kupní smlouvy (tj. zboží, představující vybavení autoservisu a pneuservisu) žalované řádně dodala na základě dodacího listu dne [datum], současně téhož dne vystavila žalované fakturu č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], znějící na částku 90 750 Kč a splatnou dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení smluvené kupní ceny za dodané zboží. Žalovaná kupní cenu částečně uhradila, když prodávající společnosti zaplatila částku 50 000 Kč. Zbývající část kupní ceny žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 8. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2054 odst. 2 cit. občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 1970 cit. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaná částečným plněním ve výši 50 000 Kč prodávající společnosti uznala hmotně právně ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 cit. občanského zákoníku svůj závazek zaplatit i zbývající část kupní ceny ve výši 40 750 Kč, tedy dluh na nedoplatku kupní ceny ve výši 40 750 Kč, který byl splatný již dne [datum]. Proto soud zavázal žalovanou k úhradě žalobou uplatněné pohledávky. Důvodnými jsou dále i uplatněné nároky na zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 750 Kč od [datum] do zaplacení (tj. od prvního dne následujícího po dni splatnosti kupní ceny do zaplacení) dle § 1970 cit. občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 citovaného nařízení vlády. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. rozsudku za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 10 750 Kč Náklady žalobkyně potřebné pro účelné uplatňování práva sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 630 Kč, dále pak z nákladů, které společnost [právnická osoba] vynaložila na právní služby jí zvoleného advokáta (odměna za 3 úkony právní služby - převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby po 2 740 Kč/úkon dle § 7 advokátního tarifu - vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 8 220 Kč, a tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 cit. advokátního tarifu). 11. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.