10 C 1/2024-39 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 32 900,68 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen věřitel) uzavřel s žalovanou (dále jen dlužník) dne 31. 7. 2019 Smlouvu č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi zápůjčku ve výši 20 000 Kč a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 16 259 Kč sestávajícím z úroku v sazbě 29 % za dobu trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 952 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách počínaje 30. dnem po uzavření smlouvy. Dlužník půjčku řádně nesplácel, uhradil pouze 10 220 Kč a ke dni podání žaloby dlužil na jistině částku 15 287,62 Kč, na poplatku za administrativní činnost částku 5 850,38 Kč, a na úrocích 4 901 Kč. Žalobce dále požadoval sankční poplatky ve výši 2 500 Kč, zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 854,04 Kč a dále z jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení, stejně jako úrok ve stejné sazbě a rovněž z jistiny a stejné období. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 5. 2017 postoupil věřitel pohledávku na žalobce a vyrozuměl o tom dlužníka oznámením z 1. 2. 2022. K výzvě soudu dále žalobce doplnil žalobu a uvedl, že věřitel zkoumal a posuzoval schopnost dlužníka splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr a že na základě informací, které dlužník uvedl v zákaznické kartě dospěl k závěru, že schopnost dlužníka splácet půjčku je dostatečná.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud provedl důkaz Smlouvou č. , hodnota, , zákaznickou kartou, oznámením o postoupení pohledávky. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2019 má soud za prokázáno, že uvedeného dne podepsala žalovaná jako dlužník a osoba pověřená jednat za věřitele, , právnická osoba, , listinu takto nadepsanou, na základě které věřitel předal a dlužník potvrdil převzetí peněžní hotovosti 18 600 Kč (1 400 Kč mělo být čerpáno bezhotovostně za účelem refinancování jiného závazku dlužníka) s tím, že dlužník byl povinen věřiteli vrátit půjčené prostředky ve výši 20 000 Kč spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 16 259 Kč sestávajícím z úroku za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 952 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč, z nichž poslední byla ve výši 2 004 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 31. 7. 2019 má soud za prokázáno, že dlužník byl posuzován pro účely poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč se splatností v měsíčních splátkách, uvedl jakožto druh bydlení nájem, je svobodný, bezdětný, důvod zápůjčky neočekávané výdaje, je zaměstnán na plný pracovní úvazek s příjmem 14 602 Kč měsíčně; odhadované měsíční výdaje má 6 000 Kč, z čehož vyplývá použitelná rezerva pro splácení zápůjčky ve výši 8 602 Kč měsíčně; k zákaznické kartě byly doloženy pouze výplatní pásky, ovšem nebyly k důkazu předloženy; nájemní smlouva doložena ani předložena nebyla. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázáno, že věřitel dopisem ze dne 1. 2. 2022 dlužníkovi oznámil, že pohledávka z titulu předmětné smlouvy byla postoupena na žalobce.4. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost.5. Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny zápůjčky. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že jeho právní předchůdce poskytl žalované částku ve výši 18 600 Kč, z níž zbývá dle tvrzení žalobce uhradit částku 8 380 Kč. Zbývající částky představující poplatky, úroky a úroky z prodlení za dobu prodlení vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec Smlouvu o zápůjčce jako celek soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že před jejím uzavřením byla splněna zákonná povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka. Ze zákaznické karty vyplývá, že dlužník byl v době uzavírání smlouvy zaměstnán s měsíčním příjmem 14 602 Kč, nemá děti, je svobodný, půjčku žádal z důvodu neočekávaných výdajů a hodlal ji splácet z měsíční rezervy ve výši 8 602 Kč. Soud má za to, že věřitel dostatečně nevyhodnotil výdaje dlužníka, když částka 6 000 Kč uvedená jakožto jediný jeho výdaj by těžko pokryla jen náklady na bydlení – nájemné a energie. Ze zákaznické karty navíc vyplývá, že schopnosti dlužníka byly posuzovány pro zápůjčku 10.000,-Kč se splátkou poloviční, nikoliv pro zápůjčku 20 000 Kč, kterou nakonec obdržel. Údaje v zákaznické kartě jsou přehledně uvedeny, věřitel je pouze nedostatečně vyhodnotil. Z tohoto důvodu soud neprováděl důkaz výslechem svědka, jak žalovaný navrhoval. S ohledem na uvedené má soud za to, že věřitel neposuzoval úvěruschopnost dlužníka řádně a ani v intencích dlužníkova požadavku ohledně výše zápůjčky. Soud má za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení a z tohoto důvodu je nutné smlouvu o zápůjčce vyhodnotit jako neplatnou. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé pouze to, že dlužník obdržel od právního předchůdce žalobce bez právního důvodu částku ve výši 18 600 Kč (bezhotovostní čerpání nebylo žalobcem ani tvrzeno, natož prokázáno), z níž nevrátil částku 8 380 Kč, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že nelze po žalobci žádat, aby prokazoval negativní skutečnosti o tom, že dlužník požadované neuhradil v plné výši, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, kolik uhradil na jistině, poplatcích a úrocích. Jelikož však žalovaný zůstal ve věci nečinný, k závěru o prokázání existence tvrzeného dluhu v dané výši postačovalo žalobcovo vylíčení rozhodujících skutečností. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.7. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1, 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně převážně neúspěšná, a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.