10 C 139/2024-25 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 8. 3. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 20 013,73 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 2. 10. 2019 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi částku 46 000 Kč. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze Smlouvy, proto došlo k zesplatnění celého úvěru ve výši 48 773,19 Kč. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6.5. Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobce jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobce zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Tento soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částky představující smluvní pokuty dle čl. 6.1.a 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši 499 Kč a 2 487,27 Kč. Částka ve výši 2 487,27 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do 21. 12. 2020. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po tomto datu. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne 20. 2. 2024, ve které vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 48 773,19 Kč od 22. 12. 2020 do 20. 2. 2024 v částce 20 013,73 Kč. Úvěruschopnost dlužníka žalobce zkoumal provedením lustrace v příslušných registrech a zejména potom prozkoumáním jeho finančních operací a zůstatků na běžném účtu za čtyři měsíce předcházející uzavření předmětné smlouvy. Žalovaný ničeho neuhradil.2. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, dokladem o vyplacení úvěru a výpisem z účtu žalovaného. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázáno, že žalovaný se zavázal pro případ s prodlením se splácením úvěru uhradit mimo jiné smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky jak shora popsáno v rámci tvrzení žalobce. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal dne 2. 10. 2019 na svůj bankovní účet ve výši 46 000 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného za období červen až září 2019 má soud za prokázáno, že v červnu 2019 činily kladné finanční operace (KFO) na účtu žalovaného 148 212 Kč a záporné finanční operace (ZFO) 144 537,97 Kč, v červenci KFO 111 513 Kč a ZFO 86 901,72 Kč, v srpnu KFO 90 734 Kč a ZFO 113 330,52 Kč a v září KFO 74 769 Kč a ZFO 77 522,55 Kč; dále že konečný zůstatek na účtu žalovaného činil v červnu až září 2019 3 656,64 Kč, resp. 28 267,92 Kč, resp. 5 671,40 Kč, resp. 2 917,85 Kč; dále, že žalovaný v předmětném období dosahoval čistého příjmu ze zaměstnání u spol. , Anonymizováno, v průměru okolo 50 000 Kč a konečně, že žalovaný v předmětném období čerpal řadu krátkodobých i dlouhodobých půjček, které ovšem také pravidelně splácel. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel.3. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012, obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.4. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když smlouva o úvěru byla uzavřena po řádném zkoumání úvěruschopnosti dlužníka a tedy platně, platným je tedy také ustanovení o povinnosti platit smluvní pokutu v případě prodlení dlužníka se splácením úvěru. Toto prodlení ve vztahu k jistině úvěru ve výši 48 773,19 Kč trvalo i pro období od 22. 12. 2020 do 20. 2. 2024 (negativní skutečnost, kterou žalobce neprokazuje, nýbrž vyvrací dlužník), za které smluvní pokuta představuje částku 20 013,73 Kč, k jejímuž zaplacení byl žalovaný vyzván, ovšem výzvu ignoroval, dluh se stal splatným 7. 3. 2024. S ohledem na to soud žalobě vyhověl a přiznal také požadované zákonné úroky z prodlení od 8. 3. 2024 ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb.5. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalující straně náleží právo na jejich náhradu vůči straně žalované v částce 4 936 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 801 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 2 840 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka a účast u ústního jednání), když za prvé tři úkony právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 2 adv. tar. 300 Kč a za účast u ústního jednání náleží dle § 7 bod 5 adv. tar. 1 940 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 600 Kč, když za prvé tři úkony právní služby náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a za účast u ústního jednání náleží dle § 13 odst. 3 adv. tar. 300 Kč, a z částky 722 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 3 440 Kč.