10 C 53/2024-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 4. 1. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 12 996 Kč. Uvedl, že žalobce (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) Smlouvu o úvěru (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi dne , datum, částku 6 000 Kč na jeho bankovní účet poté, co dlužník ze svého účtu odeslal věřiteli ověřovací platbu 1 Kč. Úvěr byl splatný společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 488 Kč dne , datum, . Z důvodu prodlení dlužníka věřitel požaduje dále smluvní pokutu 474 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5 034 Kč, které sestávají z nákladů na dvě upomínky po 450 Kč a 650 Kč, z nákladů na pověření k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč, dále náklady na zaslání SMS a emailů. Konečně také žalobce za prodlení dlužníka požadoval ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu počítanou z dlužné jistiny a ve výši 0,1 % denně od 19. 10. 2023 do podání návrhu. Žalobce dále uvedl, že před poskytnutím úvěru posoudil úvěryschopnost dlužníka s tím, že dlužníkovy měsíční příjmy představovaly podle předloženého daňového přiznání za rok 2022 nejméně částku 60 113 Kč, naproti tomu jeho měsíční výdaje představovaly částky 17 000 Kč na bydlení a 10 000 Kč na osobní výdaje.2. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, výpisem z účtu, skóringovou kartou, daňovým přiznáním 2022, výpočtem účelně vynaložených nákladů, 2 upomínkami. Provedenými důkazy byla prokázána tvrzení jak shora uvedeno. Dále, že náklady na zaslání celkem 39 SMS zpráv v období od 19. 10. 2023 do 23. 11. 2023 činily 1 287 Kč a náklady na zaslání celkem 37 emailových zpráv v období od 21. 10. 2023 do 23. 11. 2023 činily 1 147 Kč. Z provedených důkazů však nebylo prokázáno, že by tyto zprávy odeslal žalobce (věřitel), stejně jako bylo nebylo prokázáno, že věřitel odeslal upomínky, za něž požaduje 450 Kč resp. 650 Kč. Rovněž nebylo prokázáno, že by došlo k pověření k inkasnímu řízení, v tomto případě nabylo ani tvrzeno, komu byla věc předána a kdy se tak stalo.3. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012, obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.4. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, pokud jde o nedoplatek jistiny úvěru a poplatku za sjednání úvěru a také pokud jde o smluvní pokutu, když smlouva zřetelně a srozumitelně stanovila rozsah finančních prostředků, které byl žalovaný povinen vrátit, způsob tohoto vrácení a sankci za porušení této povinnosti. Vzhledem k tomu, že nelze po žalobci žádat, aby prokazoval negativní skutečnosti o tom, že dlužník požadované neuhradil v plné výši, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, kolik uhradil na jistině a kolik na poplatku. Jelikož však žalovaný zůstal ve věci nečinný, k závěru o prokázání existence tvrzeného dluhu v dané výši, postačovalo žalobcovo vylíčení rozhodujících skutečností. Po právu byl shledán též požadavek žalobce na úhradu úroků z prodlení, a to z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. účinného ke dni splatnosti. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno shora. Po právu však již nebyl shledán požadavek na úhradu 39 % ročního úroku z úvěru, když žalobce nikde v žalobě nezmiňuje, že by tento úrok byl sjednán, proto není zřejmé, na základě čeho ho nyní požaduje. Soud dále zamítl žalobu, pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5 034 Kč. Pokud jde o náklady na dvě upomínky po 450 Kč a 650 Kč, tak z provedeného dokazování nevyplývá, že byly odeslány žalobcem, tedy věřitelem, kdy jako odesílatel je uveden „, Anonymizováno, “, a to včetně podpisu a razítka v závěru upomínek; nebylo ani tvrzeno, kdy byly tyto upomínky odeslány. Pokud jde o náklady na pověření k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč, nebylo prokázáno, ani tvrzeno, kdy, jak a ve vztahu ke komu k tomuto pověření vůbec došlo. Konečně pokud jde o náklady na zaslání SMS a emailů, tak tyto soud nepovažuje za účelně vynaložené, když SMS i emaily byly zcela účelově zasílány nejméně každý den, nadto nebylo prokázáno, že toto zprávy byly skutečně odeslány a také zda je odeslal žalobce. Soud má za to, že v rámci jediného měsíce postačovalo k účelnému upomínání dvojí zaslání upomínky. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.5. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla úspěšná z 61 %, žalovaná strana byla úspěšná z 39 %, poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí tedy 22 % ve prospěch strany žalující, které tak přísluší nárok na náhradu nákladů řízení neúspěšnou žalovanou stranou, a to právě v rozsahu 22 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.