17 C 48/2024-25 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Uvedla, že žalovaný uzavřel , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz smlouvu o úvěru číslo, tel. číslo, , na jejímž základě mu poskytla převodem na účet nejprve , právnická osoba, Kč a poté, co žalovaný využil možnosti úvěr navýšit, další částky, celkem , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce tuto částku do , datum, , což však nesplnil. Celá pohledávka vůči žalovanému byla převedena na žalobkyni na základě smlouvy z , datum, , přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl důkaz listinami a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Společnost , právnická osoba, , se v období od , datum, do , datum, prostřednictvím internetu zavázala v 16 případech poskytnout žalovanému úvěr v různých částkách, celkem , částka, , a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit navýšené o úrok na konečnou částku , částka, do , datum, . Žalovaný sdělil v souvislosti s uzavřením smluv společnosti své rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo účtu pro zaslání peněz , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (16 listin označených jako smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ). Žalovaný odeslal společnosti již dříve , datum, z uvedeného účtu, jehož byl majitelem, verifikační platbu , částka, (výpis z účtu , právnická osoba, , sdělení , právnická osoba, .). Na tento účet odeslala společnost v období od , datum, do , datum, postupně 16 převody celkem , částka, , vždy pod variabilním symbolem v podobě čísla smlouvy o úvěru (částečné výpisy z účtu). Původní věřitelka následně oznámila žalovanému dopisem odeslaným , datum, na adresu trvalého pobytu žalovaného, kterou také žalovaný uvedl ve smlouvách, že pohledávku postoupila na žalobkyni. Současně jej vyzvala k úhradě dlužné částky , částka, do tří dnů (oznámení o postoupení, předžalobní výzva, poštovní podací lístek).4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.5. Žaloba převážně důvodná, i když z jiného právního důvodu, než uvádí žalobkyně.6. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky , právnická osoba, Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Žalobkyně v tomto ohledu v žalobě nic netvrdila a ani k posuzování úvěruschopnosti nenavrhla žádné důkazy. K jednání se následně nedostavila, čímž se zbavila práva být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění tvrzení a navržení důkazů v tomto směru. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto soud považuje z tohoto důvodu smlouvu za absolutně neplatnou.8. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě částky , částka, bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, přitom je na něm, aby byl v tomto směru v řízení aktivní. Soud proto žalobě co do jistiny zcela vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jeho možnostem. Proto vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti za prokazatelně odeslanou výzvu k úhradě do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána poštou , datum, , při běžném způsobu doručení se tedy dostala nejpozději do tří dnů, tedy do , datum, , do jeho dispoziční sféry; lhůta k plnění tak žalovanému uplynula , datum, a ode dne následujícího je v prodlení. Od tohoto okamžiku mu tedy vznikla druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Ohledně zbytku požadovaného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná. , adresa, 452 Kč se skládá se ze soudního poplatku za žalobu , částka, a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. , právnická osoba, s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, výši úvěru, čísle účtu a výši žalované částky.