26 C 254/2023-140 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit náklady tohoto řízení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný v celkem , hodnota, v žalobě popsaných případech počínaje dnem , datum, a konče dnem , datum, porušil svoji povinnost cestujícího, neboť v , adresa, , v dopravních prostředcích , Anonymizováno, na tramvajových, autobusových popř. trolejbusových linkách č. 1-19, 20-99, popř. 101-113, které právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, (dále také jen „právní předchůdce“), provozovala, se při kontrolách neprokázal platnými jízdními doklady, o čemž vždy byla na místě s ním sepsána „Dohoda s cestujícím“, ve kterých mu byla pokaždé uložena povinnost doplatit žalobkyni jízdné za celkem 16 jízd uskutečněných v době od 4. 1. 2012 do 17. 12. 2012 ve výši 15 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, za celkem 5 jízd uskutečněných v době od 16. 1. 2013 do 13. 3. 2013 ve výši 16 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, za celkem 3 jízdy uskutečněných v době od 15. 11. 2013 do 18. 12. 2013 ve výši 15 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, za celkem 36 jízd uskutečněných v době od 11. 1. 2014 do 12. 12. 2014 ve výši 20 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, za celkem 40 jízd uskutečněných v době od 7. 1. 2015 do 16. 12. 2015 ve výši 20 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, za celkem 60 jízd uskutečněných v době od 5. 1. 2016 do 27. 12. 2016 ve výši 20 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, za celkem 28 jízd uskutečněných v době od 2. 1. 2017 do 18. 12. 2017 ve výši 20 Kč a za každou takovou jízdu bez platné jízdenky přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, vždy do 15 kalendářních dnů ode dne provedení každé přepravní kontroly. Podpisem těchto v součtu celkem 188 Dohod žalovaný vždy uznal vůči právní předchůdkyni každou takovou pohledávku čítající jízdné a přirážku k jízdnému co do důvodu a výše a zavázal se ji do patnácti pracovních dnů od zjištění každé jízdy bez platné jízdenky žalobkyni zaplatit. Žalobkyně celý kmen pohledávek čítající 188 dílčích nároků na zaplacení dlužného jízdného a přirážek k jízdnému, které byl žalovaný povinen právní předchůdkyni za období od 4. 1. 2012 do 18. 12. 2017, kdy bez platné jízdenky užíval k jízdám prostředky hromadné dopravy v , adresa, , zaplatit, nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena v předžalobní výzvě žalobkyně, v níž byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dluhované pohledávky. Protože žalovaný na tuto výzvu nereagoval, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.3. K jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil a soud provedl dokazování listinami, které k důkazu označila žalobkyně a jímž nikdo neodporoval. Ze smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že v hromadných dopravních prostředcích, které provozovala v žalované době v , adresa, stanovila jízdné pro rok 2012 ve výši 15 Kč, pro r. 2013 ve výši 16 Kč a jízdné od , datum, až do , datum, ve výši 20 Kč. Přirážka k jízdnému byla provozovatelkou dopravy v souladu s právními předpisy stanovena pro rok 2012 a první polovinu r. 2013 ve výši 1 000 Kč a od , datum, až do , datum, ve výši 1 500 Kč za každou zjištěnou jízdu bez platné jízdenky. Z Dohod s cestujícím, kterých bylo s žalovaným za období od , datum, do , datum, sepsáno v součtu 188 a které žalobkyně popsala v návrhu (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí) soud zjistil, že podpisem každé z nich žalovaný uznal každou dílčí pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně čítající nezaplacené jízdné a přirážku k jízdnému za každou jízdu bez platné jízdenky, při které byl přistižen v té době v tramvaji, autobusu či trolejbusu MHD, které tehdy původní věřitelka provozovala. Protože tyto dílčí pohledávky, které žalovaný vždy uznal co do důvodu a výše, což stvrdil svým podpisem na každé takové sepsané dohodě, nezaplatil v době splatnosti 15 kalendářních dnů od zjištění každé jednotlivé jízdy bez platné jízdenky, ačkoliv se tak zavázal, dostal se s úhradou každé takové pohledávky do prodlení. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalobkyní dne , datum, , jejíž přílohou je i přehled celkem 188 evidovaných pohledávek právní předchůdkyně za žalovaným vzniknuvších v době od , datum, do , datum, , prokázala žalobkyně svou věcněprávní legitimaci v tomto sporu na straně žalující. K zaplacení celkové pohledávky čítající žalovanou částku s příslušenstvím byl žalovaný vyzván v předžalobní výzvě žalobkyně ze dne , datum, , v níž mu byla zároveň oznámena změna v osobě věřitele a byla mu stanovena 10denní lhůta splatnosti k zaplacení dluhu.4. Soud na základě shora popsaného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný v době od 4. 1. 2012 do 18. 12. 2017 celkem ve 188 případech, konkr. v 16 případech v r. 2012, v 8 případech v r. 2013, v 36 případech v r. 2014, v 40 případech v r. 2015, v 60 případech v r. 2016, v 28 případech v r. 2017, použil k přepravě prostředky hromadné dopravy v , adresa, provozované právní předchůdkyní, při nichž se neprokázal platným jízdním dokladem. Při každé takové jízdě byla s ním sepsána Dohoda s cestujícím, ve které vždy uznal dluh čítající jízdné a přirážku k jízdnému za každou takovou jízdu a zavázal se každou tuto dílčí pohledávku zaplatit do 15 kalendářních dnů od zjištěné té či oné jízdy bez jízdního dokladu. Žalovaný ani jednu z uvedených pohledávek ve lhůtě 15 dnů od zjištění jízdy bez jízdenky nezaplatil, načež právní předchůdkyně komplexní soubor pohledávek za žalovaným čítající nárok na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za celkem 188 jízd bez platné jízdenky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před podáním žaloby a stanovila mu k tomu 10denní lhůtu.5. Protože žalovaný na tuto předžalobní výzvu nereagoval, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, a to včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši regulované obecně závaznými předpisy.6. Při právním posouzení věci mj. nároku na zaplacení pohledávek vzniknuvších do 31. 12. 2013, postupoval soud ve smyslu Hlavy II. - ustanovení přechodná a závěrečná - dílu I. - přechodná ustanovení - oddílu I. - všeobecná ustanovení - § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2002 Sb., občanský zákoník (dale jen “o. z.”), který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014, podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 a po tomto datu již podle o. z. Z hmotněprávního hlediska tedy soud posoudil spor podle § 760 a násl. obč. zák., podle § 1723 a podle § 2053 a násl. o. z., podle § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Výše jízdného a přirážky k jízdnému stanoví smluvní přepravní podmínky dopravce. Nárok na zákonné úroky z prodlení svědčí žalobkyni podle § 517 odst. 1., 2 občanského zákoníku a podle § 1960 a § 1970 o. z. Výše požadovaných úroků z prodlení vždy k prvému dni, ke kterému se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením každé pohledávky, koresponduje s výší regulovanou vládním nařízením č. 33/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., a vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.7. Soud ve shora popsaném řízení vzal na vědomí omluvu žalobkyně z účasti na nařízeném jednání ze dne , datum, včetně doplnění skutkových tvrzení, avšak nezabýval se již druhou stranou téže listiny elektronického podání s konkretizací jejího požadavku na zaplacení žalované částky, když tento požadavek popsaný poměrně zmatečným způsobem (např. na zaplacení 68 Kč jízdného a 276 600 Kč přirážky k jízdnému a k zaplacení nákladů řízení účastníku, který není zastoupen advokátem) nekorespondoval s pregnantním návrhem. Žalobkyně se svou omluvenou neúčastí u jednání zbavila možnosti u soudu upřesnit své podání