6 C 130/2023-34 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 26 850 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dodávala žalované na základě smlouvy z [datum] plyn do odběrného místa [adresa žalované]. Provedená dodávka plynu za období od [datum] do [datum] byla žalované nejprve vyúčtována fakturou [číslo] na částku 145 Kč se splatností [datum]. Dodávka plynu za stejné období byla pak žalované doúčtována opravnou fakturou [číslo] na částku 961 Kč se splatností [datum]. Na uvedené faktury žalovaná nic neuhradila. Žalobkyně dodávala do stejného odběrného místa také elektřinu, a to na základě smlouvy z [datum]. Za období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována dodávka elektřiny fakturou [číslo] na částku 17 206 Kč se splatností [datum]. Dodávka elektřiny za období od [datum] do [datum] pak byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku 10 538 Kč se splatností [datum], kdy v souvislosti s těmito fakturami žalovaná uhradila pouze dne [datum] částku 2 000 Kč. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, neboť s žalobkyní neměla sjednanou dodávku plynu, nýbrž pouze dodávku elektřiny. Své tvrzení však přes výzvu soudu neupřesnila ani nedoplnila a ani k němu nenavrhla důkazy. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované do odběrného místa [adresa žalované], plyn, zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet služby v plynárenství, oproti tomu se žalovaná zavázala za plyn a související služby zaplatit příslušnou cenu. Výše sjednaných záloh činila 300 Kč/měsíčn. Z mimořádné faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byl žalované dodán do shora uvedeného odběrného místa plyn v celkovém množství 0, 07416 MWh v celkové ceně včetně DPH 1 345,12 Kč, za fakturační období žalovaná zaplatila na zálohách částku 1 200 Kč s tím, že byl vyúčtován nedoplatek ve výši 145 Kč, splatnost faktury byla stanovena na [datum]. Z opravné faktury [číslo] soud zjistil, že se jedná o opravnou fakturu k faktuře s [číslo] s tím, že původní faktura stále platí. Za období od [datum] do [datum] byl žalované doúčtován plyn, neboť celkové množství odebrané v tomto období činilo 0, 64625 MWh, žalované byla doúčtována cena 961,66 Kč včetně DPH, se splatností [datum]. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované do odběrného místa [adresa žalované] elektřinu, zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet v potřebném rozsahu i související služby v elektroenergetice oproti tomu se žalovaná zavázala za elektřinu zaplatit cenu, zálohy v měsíční výši byly sjednány na 2 000 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla žalované dodána do uvedeného odběrného místa elektřina v celkovém množství 6, 30300 MWh v celkové ceně včetně DPH 28 646,58 Kč, za fakturační období žalovaná na zálohách zaplatila 11 440 Kč a žalobkyně ji fakturovala tedy zbývající částku 17 206 Kč včetně DPH jako nedoplatek splatný [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla žalované dodána do uvedeného odběrného místa elektřina v celkovém množství 3, 96100 MWh v celkové ceně včetně DPH 18 538 Kč, za fakturační období žalovaná na zálohách zaplatila 8 000 Kč a společnost ji fakturovala tedy zbývající částku ve výši 10 538 Kč včetně DPH jako nedoplatek splatný [datum]. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude dlužnou částku vymáhat. 5. S ohledem na zjištění učiněná z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy, na základě kterých žalobkyně řádně dodávala žalované do stanoveného odběrného místa plyn a elektřinu. Žalobkyně vyúčtovala žalované za dodaný plyn v období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 145 Kč splatný dne [datum], a následně ji doúčtovala za toto období dalších 961,66 Kč se splatností [datum]. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 17 206 Kč splatný dne [datum] a za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 10 538 Kč splatný [datum]. Žalovaná uhradila pouze na posledně uvedenou fakturu dne [datum] částku 2 000 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění. 6. Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřených kupních smluv splnila svou povinnost a dodala žalované sjednané komodity, byla žalovaná povinna zaplatit za ně a související služby kupní cenu. Cena zemního plynu i elektřiny vyplývá z ceníku produktů žalobkyně pro příslušné období. Protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že kupní cenu zcela zaplatila, přičemž její tvrzení o tom, že neměla s žalobkyní sjednanou smlouvu o plynu se podařilo vyvrátit provedenými důkazy, soud žalobě vyhověl. Nezaplacením jednotlivých částek v den jejich splatnosti žalované vznikla druhotná povinnost zaplatit ode dne následujícího úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 2 526 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 074 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen např. v označení žalované strany, množství a druh odebrané komodity, apod.