7 C 43/2024-39 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím shora ve výroku uvedeným s odůvodněním, že u odběrného místa , adresa, došlo od , datum, do , datum, a dále od , datum, do , datum, k neoprávněnému odběru plynu, který byl vyčíslen na částku , částka, za první časový úsek, a na částku , částka, za druhý časový úsek, když žalovaná neměla s žádným obchodníkem plynem uzavřenu smlouvu o dodávce této komodity. , právnická osoba, vzniklé jako náklady na zjištění neoprávněného odběru žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. , tel. číslo, za uvedené období od , datum, do , datum, množství neoprávněně odebraného plynu (66 m3) se splatností , datum, , když na tuto fakturu byla uhrazena dne , datum, platba , částka, a dne , datum, platba , částka, . , právnická osoba, vzniklé jako náklady na zjištění neoprávněného odběru za následující období žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. , tel. číslo, za uvedené období od , datum, do , datum, množství neoprávněně odebraného plynu (673 m3) se splatností , datum, , když na tuto fakturu nebylo ničeho. Na upomínku ze dne , datum, a ani na předžalobní výzvu ze dne , datum, už žalovaná nereagovala.2. Žalované byla doručena žaloba včetně předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř.3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodnul jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaná zůstala nekontaktní.4. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě (uvedené v odůvodnění shora v odstavci 1), které prokázala jí navrženými důkazy, a to smlouvy o připojení k distribuční soustavě z , datum, , odpojení dodávky pro neplacení z , datum, , oznámení z , datum, , protokolu o demontáži z , datum, , daňového dokladu z , datum, , dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu z , datum, , vyžádaného odečtu po neoprávněném odběru plynu z , právnická osoba, . , Anonymizováno, , daňového dokladu z , datum, , upomínky z , datum, , upomínky z , datum, , žádosti o ukončení distribuce plynu, předžalobní výzvy k úhradě z , datum, , soudem provedenými k důkazu.5. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná, žalobkyně je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy, který je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, v platném znění (dále jen EZ), a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Žalobkyně je tedy subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (ust. § 59 odst. , právnická osoba, zákona). Plyn dodávaný obchodníkem s plynem k odběrateli, na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem, který jej zakoupil od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem pro odběratele na základě této smlouvy. Není-li smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě se dále provádí, jedná se podle ustanovení § 74 odst. 1, písm. a), b) EZ o neoprávněný odběr plynu a následně dle ust. § 74 odst. 3, písm. a) EZ o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaná dopustila předmětného jednání, a proto bylo žalované uloženo uhradit žalobkyni škodu za neoprávněný odběr plynu v celkové výši , částka, .6. Podle § 1908 odst. 1 a 2 cit. zák. splněním dluhu závazek zaniká. Dluh musí dlužník splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Základ nároku je odůvodněn § 74 odst. 4, písm. a) zák. č. 458/2000 Sb.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku , částka, . V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po , částka, , tři režijní paušály po , částka, dle § 13 odst. 3 a 4 vyhl. č. 177/96 Sb., celkem , částka, zvýšených o položku 21 % DPH o , částka, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku , částka, a DPH činí celkem , částka, . , právnická osoba, s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.