17 C 186/2025-22 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 49 367 Kč. Uvedla, že dodávala žalované na základě smlouvy z , datum, elektřinu do odběrného místa , adresa, . Provedená dodávka za období od 24. 9. 2023 do 28. 5. 2024 byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku 43 359 Kč se splatností 24. 6. 2024, kterou žalovaná nezaplatila. Dále žalobkyně požadovala náhradu škody 908 Kč, představující poplatek, který byla nucena uhradit provozovateli distribuční soustavy za přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa žalované kvůli neplacení. Vedle toho uplatnila požadavek na zaplacení smluvní pokuty 5 100 Kč, k jejíž úhradě podle ceníku se žalovaná zavázala pro případ, že nedodrží sjednanou výpovědní dobu tři měsíce. Tato podmínka se podle žalobkyně naplnila, protože kvůli neplacení žalobkyně předčasně ukončila smlouvu i dodávku do odběrného místa žalované již dne 28. 5. 2024. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 25. 6. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili a pro rozhodnutí nebylo třeba vyzvat je k doplnění tvrzení a důkazních návrhů.4. Z listin soud zjistil následující: Žalobkyně se zavázala s účinností od , datum, dodávat žalované do odběrného místa , adresa, , elektřinu, zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet její dopravu, distribuci a uskladnění, oproti tomu žalovaná se zavázala elektřinu odebrat a zaplatit za ni sjednanou cenu, primárně formou měsíčních záloh 2 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že kterákoliv smluvní strana ji může jednostranně vypovědět s výpovědní dobou 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Pro případ, že zákazník ukončí závazek smlouvy v rozporu se sjednanými podmínkami nebo právními předpisy nebo dodavatel odstoupí od smlouvy před jejím řádným uplynutím z důvodu porušení smluvní povinnosti ze strany zákazníka nebo zákazník porušením svých povinností způsobí předčasné ukončení závazku ze smlouvy, zavázala se žalovaná zaplatit smluvní pokutu ve výši dle ceníku č. E_04/2015, který strany učinily nedílnou součástí smlouvy (návrh smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, z , datum, a potvrzení smlouvy). Podle tohoto ceníku je smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy složena z fixní částky 4 500 Kč za každý jednotlivý případ a z flexibilní částky 200 Kč za každý kalendářní měsíc (i nedokončený) od předčasného ukončení smlouvy do řádně sjednané doby trvání smlouvy.5. Za období od 24. 9. 2023 do 28. 5. 2024 žalobkyně dodala žalované do uvedeného odběrného místa elektřinu v celkovém množství 6 490 kWh a v celkové ceně včetně DPH 46 784 Kč, za fakturační období žalovaná zaplatila na zálohách 3 425 Kč a žalobkyně jí fakturovala rozdíl 43 359 Kč jako nedoplatek splatný 24. 6. 2024. Společně s nedoplatkem jí fakturovala 5 100 Kč jako smluvní pokutu za ukončení smlouvy a 908 Kč jako poplatek za minulé období (faktura číslo , hodnota, ).6. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Žaloba je důvodná co do ceny za odebranou elektřinu a související služby. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované sjednanou komoditu, byla žalovaná povinna zaplatit za ni, její dopravu a související služby kupní cenu. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že kupní cenu zaplatila, a proto soud žalobě ohledně částky 43 359 Kč vyhověl. Současně vznikla žalované druhotná povinnost zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktury úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Naopak není žaloba opodstatněná co do požadavku na smluvní pokutu 5 100 Kč a poplatek za přerušení dodávky 908 Kč včetně souvisejícího úroku z prodlení. Pokud jde o smluvní pokutu, tu strany vázaly na tři případy. Za prvé, na ukončení závazku ze strany žalované v rozporu se smlouvou či právními předpisy; smlouvu však dle žalobních tvrzení ukončila žalobkyně, nikoliv žalovaná. Za druhé, na odstoupení žalobkyně od smlouvy před jejím řádným uplynutím z důvodu porušení smluvní povinnosti ze strany žalované, respektive za třetí, na porušení povinností žalovanou a jí způsobené předčasné ukončení závazku ze smlouvy. Druhý a třetí případ jsou evidentně vázány na smlouvy sjednané na dobu určitou, protože jen v takovém případě může být smlouva ukončena předčasně či před jejím řádným uplynutím. V této věci však byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou a o jejím předčasném ukončení tak nelze hovořit. Její trvání je sice časově omezeno sjednanou výpovědní dobou, ta se však z logiky věci váže pouze k ukončení smlouvy výpovědí, nikoliv k jiným možným způsobům ukončení smlouvy. V této věci dle žalobních tvrzení smlouva vypovězena nebyla, ale byla ukončena žalobkyní v souvislosti s přerušením dodávky do odběrného místa žalované. Na tento případ tak ujednání o smluvní pokutě nedopadá.9. Ohledně přerušení dodávky: Za prvé je neprovádí žalobkyně, ale distributor (zde , právnická osoba, .), takže není důvod, aby žalovaná platila poplatek za přerušení žalobkyni. Za druhé, výše poplatku nebyla sjednána ve smlouvě, která je smlouvou spotřebitelskou, ani v obchodních podmínkách, které strany učinily její součástí. Ceník distributora evidentně stanovuje cenu služeb poskytovaných subjektem odlišným od žalobkyně; tudíž to není žalobkyně, komu by cena takových služeb náležela. To ostatně vyplývá i z vyhlášky č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, podle jejíhož § 14 hradí zákazník podíl na oprávněných nákladech v podobě pevně stanovené částky právě provozovateli distribuční soustavy. Tomu totiž také (nikoliv žalobkyni coby dodavatelce) ve smyslu ustanovení o neoprávněném odběru vzniká v této souvislosti škoda. Pokud žalobkyně něco platila distributorovi za přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa žalované, je to čistě její věcí.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 43 359 Kč s příslušenstvím a neúspěšná ohledně částky 6 008 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tedy měla úspěch co do 88 % uplatněného nároku a neúspěch co do 12 % uplatněného nároku; její celkový úspěch ve věci tak představuje 76 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 2 575 Kč a sestává ze soudního poplatku 1 975 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 76 % z 2 575 Kč je 1 957 Kč.