17 C 193/2025-29 — Okresní soud v Opavě

Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 338 811,47 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Uvedla, že , datum, uzavřela s žalovaným po posouzení jeho úvěruschopnosti smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě mu poskytla nezajištěný neúčelový úvěr 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem 5,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, avšak dostal se do prodlení, takže žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a ke dni 15. 2. 2025 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z nevrácené jistiny úvěru 336 561,47 Kč a nezaplacených poplatků 2 250 Kč. K jejich úhradě se žalovaný rovněž zavázal, a to konkrétně 500 Kč za výzvu k zaplacení dluhu, 300 Kč za upomínku a 45 Kč měsíčně za výpis z účtu – žalobkyně požaduje poplatky za tři výzvy, jednu upomínku a deset výpisů z účtu od dubna 2024 do ledna 2025.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud provedl důkaz listinami. Takto zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 500 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit, navýšený o úrok 5,9 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 539 Kč, splatných 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje , datum, . Kromě uvedeného žalovaný převzal závazek hradit žalobkyni poplatky, a to 45 Kč za zaslání výpisu z účtu poštou (měsíčně), 300 Kč za upomínku k uhrazení dluhu a 500 Kč za výzvu k uhrazení dluhu. Pro případ prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna celý úvěr zesplatnit (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, z , datum, , fotografie občanského průkazu žalovaného). Dne , datum, žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr na jeho účet (výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, ).Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnaný na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 25 097 Kč, je svobodný, bezdětný, bydlí v nájemním bytě (žádost o úvěr z , datum, ). Jeho poměry žalobkyně ověřila z potvrzení zaměstnavatele , právnická osoba, ., o průměrném čistém měsíčním příjmu v uvedené výši v období od března , datum, do května , datum, a o průměrném čistém měsíčním příjmu za loňský rok ve výši 19 013 Kč (potvrzení z , datum, ). Dále měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného , datum, , z nichž vyplývají příchozí příjmy ze zaměstnání 24 109 Kč v červnu , rok, , 25 705 Kč v květnu , rok, , 28 732 Kč v dubnu , rok, a 21 773 Kč v březnu , rok, . Dále jsou z výpisu zřejmé běžné odchozí platby a výběry hotovosti. Žalovaný měl v té době závazky ze dvou smluv s kreditními kartami s celkovou výší úvěrového limitu 30 000 Kč a nesplacenou jistinou 8 791 Kč, bez jakéhokoliv dluhu (výpis z Credit Bureau – registru CBCB).Od května 2024 žalovaný zcela přestal platit sjednané splátky úvěru poté, co se již dříve opakovaně dostal do prodlení se splácením (historie úvěrového účtu). Po jedné upomínce a třech výzvách k úhradě dluhu oznámila žalobkyně žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu , adresa, , kterou také uvedl ve smlouvě, že ke dni 15. 2. 2025 celý úvěr zesplatnila, a vyzvala jej k úhradě dluhu do 24. 2. 2025 (oznámení o zesplatnění ze 17. 2. 2025 včetně informace o doručování zásilky). K datu zesplatnění činily po odečtení celkových úhrad žalovaného dlužná jistina úvěru 336 561,47 Kč, dlužný úrok z prodlení 4 162,40 Kč, dlužný úrok 14 066,52 Kč a dlužné poplatky 2 250 Kč (výpis z úvěrového účtu).Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Žaloba je zcela důvodná. Převzetím závazku žalobkyní poskytnout žalovanému k jeho žádosti peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaným v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. S ohledem na výši úvěru, sjednaného úroku a jednotlivých měsíčních splátek na straně jedné a na údaje zjištěné a ověřené žalobkyní ohledně poměrů žalovaného na straně druhé lze dospět k závěru, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z prokázaného pravidelného příjmu, prokázaných běžných výdajů a dvou dalších nepatrných stávajících závazků žalovaného, s jejichž splácením neměl problémy, bylo možné dovodit, že žalovaný disponoval dostatečným čistým příjmem ke splácení dle nastavených parametrů smlouvy. Zatímco žalobkyně poskytnutím úvěru svůj závazek splnila, žalovaný se dostal v květnu 2024 do trvajícího prodlení se splácením; proto žalobkyně oprávněně přistoupila k zaslání upomínky a výzev k úhradě a poté, co se toto ukázalo jako bezvýsledným, k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že úvěr po jeho zesplatnění uhradil. Proto soud žalobě vyhověl včetně požadavku na sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení z nevrácené jistiny úvěru a včetně poplatků za upomínku, tři výzvy a deset výpisů z účtu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 44 408 Kč, sestávající ze soudního poplatku 13 553 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí věci, žaloba) po 9 660 Kč podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměny za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny, tj. 4 830 Kč, náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 5 355 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za doplnění tvrzení ohledně konkretizace žalovaných částek, protože ta měla být již součástí samotné žaloby, tudíž se jedná o neúčelný náklad.