17 C 238/2025-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 44 208,08 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovanému na základě smlouvy z , datum, dodávala elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa , adresa, . Provedená dodávka byla žalovanému vyúčtována fakturami, a to za období od 12. 10. 2023 do 4. 6. 2024 fakturou splatnou 24. 6. 2024 na částku 44 284,96 Kč, z níž žalovaný uhradil po splatnosti 5 760 Kč, a za období od 5. 6. 2024 do 18. 6. 2024 fakturou splatnou 10. 7. 2024 na částku 295,62 Kč, která nebyla dosud uhrazena. Kromě toho se žalobkyně domáhala smluvní pokuty 4 480 Kč. K její úhradě se měl žalovaný zavázat pro případ, že přejde po dobu účinnosti smlouvy k jinému dodavateli elektřiny, což se stalo. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců s opakovaným automatickým prodloužením na stejnou dobu v případě, že ani jedna ze smluvních stran nesdělí druhé smluvní straně tři měsíce před uplynutím dané doby, že ve smlouvě nechce pokračovat. Tímto způsobem došlo k prodloužení smlouvy nejprve do 23. 1. 2024 a poté do 23. 1. 2027, avšak žalovaný 18. 6. 2024 přešel k jinému dodavateli. Dále žalobkyně tvrdila, že kvůli neplacení byla žalovanému odpojena dodávka elektřiny, za což po něm požaduje podle Ceníku služeb , právnická osoba, ., poplatek 907,50 Kč. Současně žalobkyně požadovala ze všech částek zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili a pro rozhodnutí soudu nebylo třeba vyzvat je k doplnění tvrzení a důkazních návrhů.4. Soud provedl dokazování listinami a dospěl k následujícím zjištěním: Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému s předpokladem od , datum, do odběrného místa , adresa, , elektřinu, zajistit její dopravu a související služby, oproti tomu žalovaný se zavázal elektřinu odebrat a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnuté platby za dodávku elektřiny, její dopravu a související služby, a to primárně formou měsíčních záloh 1 200 Kč. Součástí smlouvy strany učinily všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník žalobkyně, přičemž žalovaný svým podpisem potvrdil, že se s nimi seznámil. Smlouva byla sjednána na dobu určitou 36 měsíců ode dne zahájení dodávky s tím, že po uplynutí doby se její platnost a účinnost vždy opětovně prodlouží, a to vždy o 36 měsíců, pokud kterákoliv ze stran nedoručí druhé straně písemné vyjádření vůle ve smlouvě dále nepokračovat, a to ve lhůtě 3 měsíce před uplynutím doby jejího trvání. Pro případ porušení závazku nebýt po dobu účinností smlouvy smluvní stranou účinného smluvního vztahu s jiným dodavatelem elektřiny, na základě kterého je dodávána elektřina do odběrného místa uvedeného ve smlouvě, na sebe žalovaný převzal závazek k úhradě smluvní pokuty vypočtené jako násobek 140 Kč a počtu kalendářních měsíců od data porušení tohoto závazku do konce sjednaného data ukončení smlouvy (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, z 2. 1. 2018).5. Za období od 12. 10. 2023 do 4. 6. 2024 byla žalovanému žalobkyní dodána do uvedeného odběrného místa elektřina v celkovém množství 15 900 kWh v celkové ceně 75 894,84 Kč včetně DPH, za fakturační období žalovaný zaplatil zálohy 31 609,88 Kč a žalobkyně mu fakturovala rozdíl 44 284,96 Kč jako nedoplatek splatný 24. 6. 2024 (vyúčtování č. , hodnota, ). Za období od 5. 6. 2024 do 18. 6. 2024, kdy byla smlouva ukončena, nebyla žalovanému žalobkyní dodána do uvedeného odběrného místa žádná elektřina, za fakturační období žalovaný nezaplatil na zálohách nic a žalobkyně mu fakturovala pouze cenu stálých plateb 295,62 Kč jako nedoplatek splatný 10. 7. 2024 (vyúčtování č. , hodnota, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný předčasně ukončil smlouvu, vyzvala jej žalobkyně k zaplacení smluvní pokuty 4 480 Kč do 22. 7. 2024 (dopis s vyúčtováním č. , hodnota, ).6. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly.7. Žaloba je s výjimkou poplatku za odpojení důvodná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalovanému sjednanou komoditu, byl žalovaný povinen zaplatit za ni, její dopravu a související služby kupní cenu. Současně protože žalovaný přechodem k jinému dodavateli elektřiny v červnu 2024 porušil smluvní povinnost setrvat ve smluvním vztahu po dobu trvání smlouvy do 23. 1. 2027, vznikla mu povinnost k zaplacení smluvní pokuty 4 480 Kč (32 kalendářních měsíců do konce smlouvy x 140 Kč). Žalovaný netvrdil a neprokázal, že kupní cenu a smluvní pokutu zaplatil, a proto soud žalobě v této části vyhověl. Současně vznikla žalovanému druhotná povinnost zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Naopak není žaloba opodstatněná co do požadavku na poplatek za odpojení dodávky a souvisejícího úroku z prodlení. V prvé řadě, odpojení dodávky neprovádí žalobkyně, ale distributor, takže není důvod, aby žalovaný platil poplatek žalobkyni. Za druhé, výše poplatku nebyla sjednána ve smlouvě, která je smlouvou spotřebitelskou, ani ve všeobecných obchodních podmínkách, které strany učinily její součástí. Jejich blíže neurčitý odkaz na ceník distributora není použitelný jednak pro svou neurčitost, jednak proto, že evidentně stanovuje cenu služeb poskytovaných subjektem odlišným od žalobkyně; tudíž to není žalobkyně, komu by cena takových služeb náležela. To ostatně vyplývá i z vyhlášky č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, podle jejíhož § 14 hradí zákazník podíl na oprávněných nákladech v podobě pevně stanovené částky právě provozovateli distribuční soustavy. Tomu totiž také (nikoliv žalobkyni coby dodavatelce) ve smyslu ustanovení o neoprávněném odběru vzniká v této souvislosti škoda.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, a to v celkové výši 4 673 Kč, sestávající ze soudního poplatku 1 769 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 700 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 504 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření kupní smlouvy, čísle faktury, datu její splatnosti a výši žalované částky.