17 C 87/2025-34 — Okresní soud v Opavě

Žalobce se vůči žalovanému domáhal vyklizení nemovitých věcí, jejichž je vlastníkem. Tvrdil, že žalovaný v nemovitostech, které dříve vlastnil, sice již nebydlí, ale zanechal v nich movité věci, které odmítá dobrovolně odvézt.Žalovaný potvrdil, že má u žalobce své věci, namítal však, že nemá, kdy a kam by je odvezl, nedisponuje financemi na uskladnění; navíc jeho babička, která nemovitosti rovněž obývá, mu dovolila je užívat.Soud provedl dokazování listinami, z nichž zjistil následující: Žalobce je aktuálně zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, (list vlastnictví č. , hodnota, ). Dřívějším vlastníkem těchto nemovitých věcí byl žalovaný (list vlastnictví č. , hodnota, ke dni , datum, ). Ke změně vlastnictví došlo na základě soudních rozhodnutí, kterými bylo pravomocně vyhověno žalobě žalobce vůči žalovanému na vrácení daru, neboť žalovaný se k žalobci choval způsobem hrubě porušujícím dobré mravy (rozsudek zdejšího soudu ze , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, ). Skutečnost, že v nemovitých věcech zanechal žalovaný své movité věci, vyplývá jednak z jeho vlastního tvrzení, jednak z fotografií a dále i z odůvodnění citovaného rozsudku okresního soudu.Podle § 1012 občanského zákoníku vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Žaloba je důvodná.Žalovaný má v nemovitostech žalobce umístěny své movité věci bez jeho souhlasu a jakéhokoliv právního důvodu. Tímto způsobem neoprávněně zasahuje do žalobcova vlastnického práva, a požadavek žalobce na vyklizení je tak oprávněný. Skutečnost, že babička žalovaného mu podepsala listinu, ve které mu povoluje nemovité věci užívat, je bez právního významu, protože babička není vlastníkem nemovitých věcí. Stejně tak není relevantní, že žalovaný případně nemá peníze na uskladnění věcí apod.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný. Částka 19 921 Kč sestává ze soudního poplatku za žalobu 5 000 Kč a z nákladů právního zastoupení, konkrétně z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, účast u jednání) po 2 300 Kč podle § 9 odst. 1, § 7 bodu 5 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 tarifu, náhrady cestovních výdajů 731 Kč za cestu osobním automobilem , Anonymizováno, k jednání z Ostravy do Opavy a zpět (90 km) s kombinovanou spotřebou nafty 6,7 l/100 km a její cenou 34,70 Kč/l podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., náhrady za ztrátu času za uvedenou cestu 600 Kč (4 půlhodiny po 150 Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 2 590 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce.