37 C 40/2025-34 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 3. 1. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný uzavřel dne 2. 12. 2017 se společností , právnická osoba, jako původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě které se se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím, a to v 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 2. 1. 2019. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 pak byla tato pohledávka původním věřitelem postoupena na společnost , právnická osoba, , a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 pak byla tato pohledávka postoupena na žalobce.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Jednání ve věci bylo nařízeno na , datum, , žádný z účastníků se k jednání nedostavil, žalobce se z jednání omluvil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobce a žalovaného.4. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru ze dne 2. 12. 2017, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a ze dne 9. 6. 2021, smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018, z těchto důkazů a tvrzení účastníků v části, ve které jsou nesporná, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, jako věřitel poskytl žalovanému jako dlužníku v hotovosti částku 15 000 Kč jako částku úvěru, kterou se žalovaný zavázala vrátit v 13 splátkách po 1 950 Kč, což v neučinil a na poskytnutou jistinu tak dosud dluží částku 15 000 Kč. Současně si smluvní strany ve smlouvě sjednaly úroky za poskytnutí úvěru ve výši 25,85% ročně. Na základě smlouvy o prodeji části podniku a smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a 9. 6. 2021 pak byla tato pohledávka postoupena z původního věřitele na žalobce.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu toho, co žalovaný na základě uzavřené smlouvy o úvěru od právního předchůdce žalobce skutečně čerpal a dosud nevrátil, tedy v částce 15 000 Kč, včetně sjednaného úroku ve výši 25,85% z dlužné jistiny ročně, a včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalované, a žalobě tak v celém rozsahu vyhověl.7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, představující odměnu advokáta stanovenou po dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění platném ke dni provedení úkonu právní služby, a to ve výši 1 000 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci /300 Kč/, podání žaloby /400 Kč/, výzva k plnění /300 Kč/) dle ust. § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy ve výši 2 100 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právní zástupkyni žalobce.