10 C 210/2025-31 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 6. 2025 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 29 761,29 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , který na žalobce pohledávku postoupil, jako věřitel uzavřel s žalovanou (dále jen dlužník) dne 3. 10. 2022 Smlouvu o revolvingového úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi úvěrový rámec 30 000 Kč a dlužník se zavázal čerpaný úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 % z vyčerpané částky. Věřitel před uzavřením smlouvy posoudil schopnosti dlužníka úvěr splácet, když vycházel z žádosti o úvěr, ve které dlužník deklaroval čistý měsíční příjem 20 945 Kč, dále uvedl, že od 18. 4. 2019 do 18. 4. 2024 na dobu určitou zaměstnána v , právnická osoba, jako uklízečka, že bydlí v nájmu, je svobodná a celkový příjem domácnosti činí 30 000 Kč s tím, že dlužník má vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Dlužník celkem načerpal částku 41 520 Kč, z níž uhradil pouze částku 21 392,90 Kč. Úvěr byl zesplatněn pro porušení povinností dlužníkem ke dni 1. 10. 2024. Dlužník nadále dluží žalovanou částku (z níž jistina představuje 26 761,29 Kč, poplatky celkem 3 000 Kč) spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 576,51 Kč a příslušenství v podobě běžícího úroku z úvěru v sazbě 12 % ročně z částky 26 761,29 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení běžícího od 21. 2. 2025 i částečně kapitalizovaného za dobu předešlou.2. Soud provedl důkaz smlouvou, výpisem ke kreditní kartě, oznámením o postoupení pohledávky, žádostí o smlouvu, výpisem z běžného účtu žalované (7/2023 – 9/2023). Z žádosti o smlouvu má soud za prokázáno, že dlužník v rámci předsmluvních jednání uvedl, že je svobodný, vyživuje dvě osoby a jediným jeho příjmem je příjem ze zaměstnání ve výši 20 945 Kč čistého měsíčně. Pracovní poměr má na dobu určitou do 18. 4. 2024, náklady na bydlení v pronajatém bytě nebo domě činí 2 000 Kč měsíčně, žádné jiné výdaje nemá, celkový příjem domácnosti představuje 30 000 Kč čistého měsíčně. Věřitel nezjišťoval bližší poměry, kterými zejména jsou věk dětí či jiných vyživovaných osob, druh bydlení, konkrétní výdaje dlužníka a osob s ním bydlících v jedné domácnosti, dokonce ani počet těchto osob, pokud pracuje s příjmem celé domácnosti. Z výpisu kreditní karty má soud za prokázáno, že v období od 3. 10. 2022 do 28. 12. 2023 dlužník načerpal celkem 41 520 Kč, které částečně splatil v mezidobí 17. 10. 2022 až 17. 6. 2024 souhrnnou částkou 21 392,90 Kč. Výše splátky sjednané ve smlouvě činila 600 Kč. Dopisem ze dne 11. 3. 2025 věřitel žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobce.3. Tato skutková zjištěni soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, z něhož při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování či činil další skutková zjištění z provedených důkazů pro nadbytečnost.4. Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny – čerpané částky. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že poskytl žalované částku ve výši 41 520 Kč, z níž zbývá dle tvrzení žalobce uhradit částku 20 127,10 Kč. Zbývající částky představující poplatky, kapitalizované i běžící úroky a úroky z prodlení za dobu prodlení vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec Smlouvu o úvěru jako celek soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka. Žalobce sice v řízení tvrdil, že vyhověl požadavku zákona a prozkoumal poměry dlužníka tak, aby dospěl k závěru, že tento je schopen poskytnutý úvěr splácet. Tato tvrzení však již nemají oporu v provedeném dokazování, kdy věřitel naprosto nezjišťoval konkrétní poměry dlužníka a jeho domácnosti, a to v situaci, kdy mu dlužník sdělil, že je svobodnou matkou dvou dětí, o něž jejich otec nepečuje. Ze žádosti o smlouvu vyplývají takové okolnosti, pro něž měl věřitel zbystřit a provést důkladnější prověření poměrů dlužníka, což neučinil. Zejména zůstává zcela „na vodě“ údaj o nákladech na bydlení, když jednak není vůbec zřejmé, kde a jak dlužník bydlel (zda nájem domu či bytu, případně jak velkého), jednak není zřejmé, s kým vším společnou domácnost obýval (v žádosti je zmínka o dvou vyživovaných osobách - zřejmě děti). Není zřejmé, koho dlužník vlastně vyživoval, zda své děti či jiné oprávněné osoby, jaké je stáří těchto osob a jaké jsou jejich životní náklady. Za zcela účelový potom soud považuje údaj o celkovém příjmu domácnosti, když v žádosti dlužník uvádí jako jediný zdroj svého příjmu ten ze zaměstnání ve výši 20 945 Kč (zde soud nemá důvod pochybovat o tomto údaji přesto, že žalobce omylem doložil věřitelem předložené výpisy z běžného účtu dlužníka z měsíců 7, 8, 9 roku 2023, namísto roku 2022 – a proto také zamítl důkazní návrh žalobce spojený s odročením jednání za účelem předložené těchto správných výpisů z účtu), ovšem zcela zůstává nevysvětlena a neprozkoumána okolnost v podobě udaného celkového příjmu domácnosti ve výši 30 000 Kč. Ani s ověřeným příjmem dlužníka ze zaměstnání v tvrzeném rozsahu tak věřitel nebyl schopen řádně posoudit schopnosti dlužníka úvěr splácet pro neznalost jeho celkových poměrů, a nelze tak učinit závěr o tom, že v době uzavření Smlouvy byl toho dlužník schopen. Soud má za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení a z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, jak již dnes dovozuje judikatura soudů všech možných stupňů. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že dlužník obdržel od věřitele částku ve výši 41 520 Kč, kterou zcela nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.6. V souladu s ust. § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. náleží účastníkovi, který ve věci zaznamenal převážný procesní úspěch (13 %), také tomuto poměru odpovídající náhrada nákladů řízení ve výši 871 Kč, a to z částky 6 697 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 191 Kč (Sazebník poplatků zák. č. 549/1991 Sb.), a dále potom, v souladu s advokátním tarifem, z odměny za právní zastoupení účastníka ve výši 3 800 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka a účast u jednání), když za každý z prvých třech náleží 500 Kč a za každý ze zbývajících náleží 2 300 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 750 Kč, když za každý z prvých třech náleží 100 Kč a za každý ze zbývajících náleží 450 Kč a z DPH v částce 956 Kč. K aplikaci ust. § 14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10 C, podávány opakovaně, když se liší se pouze v osobě na straně žalované.