40 C 191/2020-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 6 812 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit zápůjčku ve výši 10 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) v celkové výši 8 361 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 307 Kč počínaje sedmým kalendářním dnem po uzavření smlouvy s tím, že poslední 60 splátka činí 248 Kč. Žalovaná uhradila celkem 16 splátek v celkové výši 3 188 Kč Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum]. Žalobkyně se žalobou domáhá pouze vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 6 812 Kč (10 000 Kč ponížené o provedené úhrady 3 188 Kč). Jako příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k plnění předžalobní výzvou. 2. Žalovaná se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. 5. Žalobkyně v žalobě uplatnila nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků žalované z titulu bezdůvodného obohacení. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 10 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaná žalobkyni uhradila toliko 3 188 Kč (zjištěno z Tabulky umoření). K úhradě dlužné částky 22 615,43 Kč do [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum], který byl odeslán žalované dne [datum] (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem). 6. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. žalovaná přijala od žalobkyně 10 000 Kč, které byla povinna žalobkyni vrátit. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku 3 188 Kč a zbytek neuhradila, a to ani po doručení výzvy k plnění. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou uhradit žalobkyni doposud nevrácené peněžní prostředky ve výši 6 812 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná zapůjčené prostředky na základě výzvy žalobkyně nevrátila ani do [datum] a dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1958 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od [datum], což je první prokázaný den prodlení žalované. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje rozsudek pouze zkrácené odůvodnění. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého zavázal soud žalovanou zaplatit v řízení plně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny tři úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal i náhradu hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále soud žalobkyni přiznal náhradu za 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že u něj již byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaná povinna podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.