61 C 109/2020-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně, která se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši [částka] s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaný se ve dnech [datum], [datum] a [datum] přepravoval prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu, žalovaná částka představuje nezaplacené jízdné ve výši jednou [částka] (jízda v roce 2011) a dvakrát po [částka] (jízdy v roce 2012), dále přirážku k jízdnému ve výši třikrát po [částka], a dále se žalobkyně domáhá zaplacení nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). 4. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalovaný se přepravoval v uvedených dnech hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Ve všech těchto případech byla s žalovaným sepsána Dohoda s cestujícím. Na základě těchto dohod s odkazem na Smluvní přepravní podmínky Dopravního podniku [právnická osoba], byl povinen zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému, což však neučinil, ač toto uznal. Žalobkyně žalovaného ohledně zaplacení upomenula rovněž předžalobní výzvou. 5. S ohledem na uvedený skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud na žalobou uplatněný nárok vyplývající z přeprav žalovaného bez zaplaceného jízdného do [datum] aplikoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění platném do [datum] (dále jen„ ObčZ“). Nárok na zaplacení jízdného a přirážky vyplývá z ustanovení § 760 a násl. ObčZ, a dále z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a s přihlédnutím ke smluvním přepravním podmínkám výše zmíněného dopravce. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou u soudu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle ustanovení § 517 odst. 2 ObčZ za současné aplikace ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v platném znění. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud procesně neúspěšného žalovaného zavázal k zaplacení nákladů řízení žalobkyni v celkové výši [částka]; z této částky [částka] činí zaplacený soudní poplatek a [částka] činí paušální náhrada nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti. 8. Tento rozsudek je dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. vypracován ve zjednodušeném znění.