63 C 296/2020-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 317 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě uzavřené smlouvy dodával postupitel žalovanému energie a související služby na odběrném místě [adresa]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb postupitelem žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období [datum] – [datum] při spotřebě celkem 3,077 MWh ve výši [částka], (po odečtení přijatých plateb ve výši [částka] činí konečná dlužná částka [částka]) na základě faktury [číslo], dluh se stal splatný dne [datum]. Právní předchůdce žalobce dále vyúčtoval žalovanému za fakturační období [datum] – [datum] částku [částka], na základě faktury [číslo], dluh se stal splatný dne [datum]. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobce ke dni [datum], kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele, postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí NN uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], včetně dodatku ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny účinnými od [datum], ceníkem smluvních pokut účinným od 1. 1. 2012, fakturou [číslo] mimořádnou fakturou [číslo] upomínkou ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal dodávat žalovanému jako odběrateli za úplatu elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], žalovaný se zavázal platit sjednanou cenu elektřiny, právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému odebranou elektřinu za období [datum] – [datum] při spotřebě celkem [anonymizováno] MWh ve výši [částka], (po odečtení přijatých plateb ve výši [částka] činí konečná dlužná částka [částka]) na základě faktury [číslo], dluh se stal splatný dne [datum]; právní předchůdce žalobce dále vyúčtoval žalovanému za fakturační období [datum] – [datum] částku [částka] na základě faktury [číslo], dluh se stal splatný dne [datum]. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobcem dne [datum], včetně dílčího předávacího protokolu [číslo] oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu, vzal soud za prokázané, že předmětnou pohledávku postoupila [právnická osoba] na žalobce, postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum] a dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 5. Dle ust. § 588 zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., v tehdy platném znění, vznikne z kupní smlouvy prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 6. Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právní stránce posoudil soud smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným jako platně uzavřenou kupní smlouvu dle ust. § 588 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., v tehdy platném znění,, a dle ust. § 50, § 72 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění. S ohledem na shora provedené dokazování pak dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný odebíral od právního předchůdce žalobce elektřinu a nezaplatil její plnou cenu, a to za období [datum] – [datum] a [datum] – [datum], kterou právní předchůdce žalobce účtoval dle užívaného ceníku, zbývající dluh za odebranou elektřinu činí celkem částku [částka]. V řízení bylo přitom dále prokázáno, že v souladu s ust. § 1879 o. z. byla celá předmětná pohledávka řádně postoupena na žalobce a žalovanému bylo oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky. Soud proto v souladu s ust. § 588 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., v tehdy platném znění, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou dlužnou částku ve výši [částka] a jelikož se žalovaný dostal se zaplacením dlužné částky do prodlení, rozhodl soud zároveň o jeho povinnosti zaplatit žalobci úrok z prodlení stanovený dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle ust. § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, třemi režijními paušály po 100 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a daní z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 189 Kč Náklady řízení tedy v daném případě činí celkem částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.