18 C 167/2021-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO] jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. Žalovaný dosud úvěr nevrátil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovaným. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel nebo klient. Předmětem smlouvy je závazek zapůjčitele, že poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši [částka] na uvedený bankovní účet s tím, že klient poskytnuté peněžní prostředky vrátí zapůjčiteli do 30 dnů. Z výpisu z účtu soud zjistil, že původní věřitel poukázal ze svého bankovního účtu na účet číslo [bankovní účet] označený jménem [příjmení] [jméno] dne [datum] částku [částka]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu číslo [bankovní účet] je [příjmení] [jméno], která má k tomuto účtu také dispoziční právo, přičemž od předchůdkyně žalobkyně je na tento účet dne [datum] evidována příchozí platba [částka]. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši [částka] na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla odeslána žalovanému doporučeně poštou dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] jako postupitelem a společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila dne [datum] žalovanému, že pohledávka ve výši [částka] vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni. 4. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 5. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného, když na této listině není připojen podpis žalovaného ani jiný nástroj způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovaným a společností [právnická osoba] uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. V řízení sice bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu na účet číslo [bankovní účet] dne [datum] částku [částka], avšak ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že majitelkou tohoto osobního účtu je paní [příjmení] [jméno], což je osoba odlišná od žalovaného. Soud proto uzavírá, že na straně žalovaného nedošlo ani k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., neboť částka [částka] byla zaslána na bankovní účet zcela jiné osoby. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého plně úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení a skutečností, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.