23 C 242/2020-90 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že vůči žalobci bylo vedeno trestní stíhání pro tvrzené protiprávní jednání dle ust. § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (přečin zneužití pravomoci úřední osoby) a dle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku (přečin nebezpečné vyhrožování). Okresní státní zastupitelství v Ostravě podalo dne [datum] k Okresnímu soudu v Ostravě návrh na potrestání sp. zn. [spisová značka] pro skutek právně kvalifikovaný tak, jak je výše uvedeno, kterého se žalobce měl dopustit dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl žalobce zproštěn od návrhu na potrestání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto tak, že se odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] zamítá. Žalobce vykonává dlouhodobě funkci mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže v honitbě [obec] v [obec] [obec]. Je taktéž členem a předsedou výboru [anonymizováno] spolku [obec] [obec], zapsaný spolek, který je nájemcem honitby [obec]. Funkci mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže v honitbě [obec] může vykonávat jedině žalobce. V souvislosti s trestním stíháním žalobce, kterého byl zproštěn, vydal žalobce orgánům činným v trestním řízení své lovecké zbraně. Tyto lovecké zbraně byly žalobci vráceny zpět na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Po dobu trestního stíhání neměl žalobce k dispozici své lovecké zbraně, avšak pro výkon funkce mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže tyto potřeboval, a to alespoň jeden kus kulovnice a jeden kus brokovnice, proto žalobce byl nucen tyto zbraně zapůjčit. Je nutno mít dva různé typy zbraní, neboť každá z těchto zbraní se používá na lov jiné zvěře. Kulovnice je určena na zvěř spárkatou, a brokovnice je na tzv. škodnou (lišky, kuny, atd.). Na základě dohody o zapůjčení zbraně ze dne [datum] si žalobce u [jméno] [příjmení] zapůjčil zbraň brokovnici dvojku, výrobce [anonymizováno] [obec], ráže [číslo], výrobní [číslo] průkaz zbraně MS [číslo], a to za finanční úhradu [částka] / den. S ohledem na zproštění žalobce a vrácení zbraní vrátil žalobce [jméno] [příjmení] tuto zbraň dne [datum], a téhož dne mu uhradil částku ve výši [částka] představující úhradu za půjčení této zbraně. Na základě dohody o zapůjčení zbraně ze dne [datum] si žalobce u [jméno] [příjmení] zapůjčil loveckou kulovnici se zaměřovacím dalekohledem, výrobce [anonymizováno] [obec], vzor [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [číslo], výrobní [číslo] to za finanční úhradu [částka] / den. S ohledem na zproštění žalobce a vrácení zbraní vrátil žalobce [jméno] [příjmení] tuto zbraň zpět dne [datum], a téhož dne mu uhradil částku ve výši [částka] za zapůjčení této zbraně. Celkové náklady na zapůjčení dvou zbraní tak činily [částka], když tento náklad byl žalobce nucen vynaložit jen z toho důvodu, že proti němu bylo neoprávněně vedeno trestní stíhání, na základě kterého vydal orgánům činným v trestním stíhání své vlastní lovecké zbraně. Přípisem ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalované svůj nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, nezákonným rozhodnutím. Přípis byl žalované doručen [datum]. [příjmení] náhrady náklady řízení požadoval žalobce také náhradu škody spočívající v nákladech na zapůjčení výše uvedených zbraní, když tento náklad byl nucen vynaložit jen a pouze s ohledem na neoprávněné trestní stíhání, a je tedy škodou v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Žalovaná dne [datum] vydala stanovisko, na základě kterého, na náhradě nákladů trestního řízení, žalobci přiznala náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. V otázce náhrady škody, za zapůjčení dvou zbraní, ve výši [částka] žalovaná rozhodla tak, že nárok neuznává a žalobci náhradu nepřiznává. Proto žalobci nezbývá nic jiného, než se domáhat svých práv soudní cestou. 2. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce u ní [datum] (žádostí ze dne [datum]) uplatnil nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., ve výši [částka]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí dle § 7 zák. č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši [částka], kdy tato částka představuje náhradu nákladů, které žalobce vynaložil na obhajobu v trestním řízení ve výši [částka] a cestovné ve výši [částka], a tato částka byla žalobci poukázána na bankovní účet, jehož číslo bylo žalované sděleno v žádosti o odškodnění. Tento nárok není předmětem žaloby. Žalobce uplatňuje v žalobě nárok na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na zapůjčení loveckých zbraní ve výši [částka]. Podle zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena současném splnění tří podmínek: 1) nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz. Usnesení nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005 sp. Zn. 25 Cdo 773/2004, usnesení nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2011, č. j. 28 Cdo 4231/2010-113). Vznik škody je třeba chápat jako újmu, která nastala a projevuje se v majetkové sféře poškozeného. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodní událostí a dále reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu. Na základě tohoto žalovaná neshledala tento nárok důvodným, nárok neuznává, a proto žalobci náhradu škody náhradu škody žalovaná nepřiznala. Zbraně byly Policií ČR odebrány [datum] a vráceny zpět žalobci [datum]. Dle žalované se jedná o natolik krátké období a v podstatě jen o jednu loveckou sezonu s tím, že dle slov žalobce se v zimě neloví, a proto nepovažuje zapůjčení zbraní ze strany žalobce a lovení za nezbytně nutné. V případě lovu zvěře škodné je žalované známo, že je možné k lovu této zvěře přizvat hosta, který disponuje celoroční povolenkou k lovu, a to konkrétně v období od dubna do března; je proto namístě zjistit, zda v honitbě žalobce v období, kdy byly zbraně zadrženy, nebyl takový host přizván. Pokud by tomu tak bylo, tak považuje žalovaná zapůjčení příslušné zbraně za nadbytečné. Žalovanou navíc zaráží skutečnost, že poté, co byly žalobci zbraně odebrány, neboť bylo dáno podezření, že byly použity k páchání trestné činnosti, žalobce šel, a ihned si obstaral zbraně nové. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že funkci mysliveckého hospodáře může vykonávat pouze on, neboť dle § 35 odst. 6 zák. [číslo] o myslivosti může myslivecký hospodář v odůvodněných případech na dočasnou dobu přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění dle odst. 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let. Žalovaná je toho názoru, že trestní stíhání žalobce lze považovat za situaci, na kterou lze uplatnit ust. § 35 odst. 6 zák. č. 449/2001 Sb. Z těchto důvodů žalovaná namítla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná zastává názor, že žalobce dosud nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, zejména podaná žaloba selhává z hlediska úplnosti skutkových tvrzení a navrhovaných důkazů. Rovněž žalobce stíhá povinnost předcházet škodám. Je výlučně na žalobci, aby prokázal nezbytnost užívání předmětných zbraní každý jednotlivý okamžik po dobu tvrzeného nájmu. Žalobce je povinen prokázat účelnost a potřebnost vynaložených nákladů na pronájem předmětných zbraní. Jeví se racionální, že by si žalobce pronajal předmětné zbraně pouze na konkrétní dny či den v týdnu, a v tento stanovený okamžik případně vykonával své tvrzené povinnosti mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže v honitbě [obec]. Stejně se jeví jako nemyslitelné, aby žalobce každý jednotlivý den v období od [datum] do [datum] potřeboval zcela nezbytně předmětné zbraně k výkonu tvrzené činnosti. Pokud byli pronajímatelé zbraní ochotni postrádat předmětné zbraně po delší časové období, tak neexistuje jediný racionální důvod, proč by nebyli schopni poskytnout předmětné zbraně i na období kratší či na pouhý jeden den. Žalovaná namítá neúčelnost a neadekvátnost délky pronájmu předmětných zbraní, tudíž neexistuje adekvátní příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním a tvrzenou