23 C 330/2021-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady částky [částka] spolu s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že v důsledku fúze sloučením dnem [datum] zanikla společnost [pojišťovna], IČ [anonymizováno] [PSČ] a nástupnickou společností se stala žalobkyně. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] kterou bylo sjednáno„ [anonymizováno] životní pojištění“. Počátek pojištění [datum]. První pojistné bylo ve výši [částka] s měsíční splatností, splatné 1. den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení následného pojistného. Žalovaný dluží na pojistném za dobu od [datum] do [datum] částku [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], ničeho však neuhradil. 2. Pohledávka žalobkyně z uvedené pojistné smlouvy je pro žalovaného stanovena výhodnějším způsobem. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednoty investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné. Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (protože výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, ale může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Akumulovaný dluh představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho – na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je pak zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalovaný tak ve smyslu shora uvedených skutečností dluží žalobkyni pojistné ve výši [částka]. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně souhlasila, žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desce soudu, ve lhůtě se nevyjádřil. 4. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba je zcela důvodná. Z pojistky [číslo] bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem pojistné smlouvy bylo„ FLEXI životní pojištění“. Smlouva byla uzavřena [datum] s počátkem pojištění od [datum] do [datum] [ulice] pojistné činilo [částka]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Z upomínky k úhradě dlužného pojistného z [datum] pak bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného do [datum], jinak byl upozorněn na zánik pojištění. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a pojištění zaniklo dnem [datum]. Z oznámení žalobkyně žalovanému z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zánik pojištění. Žalovaný dluží na pojistném za dobu od [datum] do [datum] částku [částka]. Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2758 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva o životním pojištění v souladu s výše citovaným ustanovením. Na výše uvedený zjištěný skutkový stav soud dále aplikoval ust. § 2782 – 2787 OZ. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Stanovení úroků z prodlení je dle § 1970 OZ a výše úroku z prodlení je stanovena dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl zavázán zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně částku [částka] dle § 149 odst. 1 o. s. ř., což zahrnuje soudní poplatek ve výši [částka], tři úkony po [částka], a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní upomínka, tři režijní paušály po [částka] – vše dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 21% DPH z částky [částka], což činí [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud neshledal důvody přiznání nákladů právního zastoupení bez aplikace § 14b vyhl. č. 177/1966 Sb., neboť i v případě nezaplaceného pojistného z pojistných smluv se jedná o tzv. formulářové žaloby. 7. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka], neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, číslo pojistné smlouvy, výše dlužného pojistného a období, za které nebylo hrazeno apod. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b a. t. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b a. t., totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.