25 C 377/2019-67 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2019 a doplněnou podáním doručeným soudu dne 16. 12. 2019 domáhal po žalované zaplacení náhrady škody ve výši 900 000 Kč, přičemž požadoval 450 000 Kč z důvodu nesprávného úředního postupu a 450 000 Kč z důvodu nezákonného soudního rozhodnutí. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce zastoupený svou matkou jako zákonnou zástupkyní podal dne 29. 10. 2015 ke Krajskému soudu v Ostravě podání označené jako " Správní žaloba na zrušení rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na péči", a to v návaznosti na doručení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí sp. zn. [spisová značka], [číslo jednací] – [spisová značka] [anonymizováno] ze dne 21. 10. 2015 ve věci příspěvku na péči tehdy nezletilého žalobce. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Této žádosti bylo vyhověno usnesením ze dne 11. 1. 2016, č.j. [číslo jednací]. Úkony, které následně ustanovený zástupce činil, byly Krajským soudem v Ostravě odmítnuty s tím, že ke dni 23. 12. 2015 uplynula žalobci lhůta k podání správní žaloby. Nesprávný úřední postup spatřuje žalobce v tom, že Krajský soud v Ostravě nevyhodnotil správně jeho podání ze dne 29. 10. 2015 jako správní žalobu a řádně jej nepoučil o odstranění vad tohoto podání. Dále vytýkal Krajskému soudu v Ostravě, že proces ustanovování zástupce z řad advokátů trvalo nepřiměřeně dlouho, což ohrozilo žalobce v možnostech podat bezvadnou správní žalobu proti rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na péči. V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu, který byl následně konzumován nezákonným rozhodnutím, a to rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2016, č.j. [číslo jednací], vznikla žalobci škoda na jeho právech, jejíž náhradu vůči žalované uplatňuje. Svůj požadavek žalobce uplatnil vůči ministerstvu spravedlnosti jakožto orgánu příslušnému ke náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím podáním ze dne 3. 7. 2019, přičemž žalovaná mu nic neuhradila. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí, žalobce navíc nevylíčil, v čem by měla vzniklá škoda spočívat. Doplnila, že žalobce dne 8. 7. 2019 uplatnil u žalované žádostí ze dne 3. 7. 2019 z důvodu popsaných v žalobě nárok na náhradu škody ve výši 900 000 Kč. Žalovaná žádost projednala dne 19. 2. 2012 a konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu a ke vzniku škody nedošlo. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. je porušení právní povinnosti (nesprávný úřední postup), vznik škody a příčinná souvislost mezi uvedenými. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, která nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou. Je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně posuzuje a podobně, jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. V případě rozhodovací činnosti soudu tak nelze uvažovat o nesprávném úředním postupu jako o titulu pro náhradu škody a na takový případ je třeba aplikovat ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o nezákonném rozhodnutí. Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2016 č. j. [číslo jednací], však nebylo pro nezákonnost zrušeno či změněno. Kasační stížnost, kterou proti tomuto rozhodnutí žalobce podal, byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 24. 10. 2017, č. j. [číslo jednací], zamítnuta, přičemž v odůvodnění soud uvedl, že Krajský soud v Ostravě správně posoudil podání zákonné zástupkyně žalobkyně ze dne 20. 9. 2015 jako žádost o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, neboť v tomto nebyly formulovány žádné žalobní body, a proto se nemohlo jednat o žalobu proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 21. 10. 2015 Krajský soud tak nebyl povinen vyzývat žalobce k odstranění vad žaloby a stanovovat mu k tomu lhůtu dle § 37 odst. 5 s. ř. s., jak tvrdí žalobce. Nejvyšší správní soud také připomněl, že od 1. 1. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 303/2011 Sb., je možné podat proti rozhodnutí správního orgánu žalobu pouze u věcně a místně příslušného krajského soudu a nikoliv u správního orgánu. Dle Nejvyššího správního soudu lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 10. 2015 uplynula v březnu 2016, tedy cca půl roku před doručením podání žalobce ze dne 2. 9. 2016. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané: 4. Z žádosti žalobce ze dne 3. 7. 2019, že žalobce se touto obrátil na Ministerstvo spravedlnosti ČR s požadavkem na zaplacení částky 900 000 Kč z titulu nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci nesprávným úředním postupem ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Nesprávný úřední postup měl dle žalobce spočívat v nesprávném postupu Krajského soudu v Ostravě, který zdlouhavým postupem při ustanovení zástupce z řad advokátů na základě žádosti zákonné zástupkyně tehdy nezletilého žalobce způsobil zmeškání lhůty pro podání správní žaloby a dále v tom, že Krajský soudu v Ostravě nesprávně vyhodnotil podání zástupkyně nezletilého žalobce ze dne 29. 10. 2015 jako pouhou žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů a nikoliv jako správní žalobu. 5. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 19. 2. 2020, že v tomto byl posouzen nárok žalobce na uplatněnou náhradu škody za nesprávný úřední postup, přičemž ministerstvo za nesprávný úřední postup nepovažuje rozhodovací činnost soudu zahrnující posouzení podání žalobce ze dne 29. 10. 2015. V případě náhrady škody za nezákonné rozhodnutí pak nebyla splněna podmínka zrušení či změny pravomocného rozhodnutí příslušným orgánem. 6. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka], že dne 29. 10. 2015 byla soudu doručena žádost zákonné zástupkyně tehdy nezletilého žalobce o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2016, č. j. [číslo jednací], bylo této žádosti vyhověno a žalobci bylo jednak přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl mu k ochraně jeho zájmů ustanoven zástupce. Dne 29. 7. 2016 se matka nezletilého žalobce obrátila na soud písemným přípisem, ve kterém namítala, že ustanovený zástupce nebyl vyzván k doplnění žaloby, kterou včas za žalobce podala. Dne 8. 8. 2016 byl matce žalobce zaslán soudem přípis, ve kterém ji informuje, že podání ze dne 29. 10. 2015 bylo vyhodnoceno jako žádost o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce. Dne 8. 9. 2016 doručil soudu ustanovený zástupce žalobce podání ze dne 2. 9. 2016, kterým se domáhal pokračování v řízení. Součástí tohoto podání bylo podání zákonné zástupkyně tehdy nezletilého žalobce ze dne 13. 11. 2015, které bylo doručeno Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR dne 16. 11. 2015 a které obsahovalo stížnost ohledně rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí sp. zn. [spisová značka] [anonymizována tři slova] [spisová značka] – [anonymizováno] ze dne 21. 10. 2015 7. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka], že dne 8. 9. 2016 byl soudu doručen návrh zástupce žalobce ze dne 2. 9. 2016 s označením„ Návrh na pokračování v řízení nezl. [celé jméno žalobce], [datum narození] proti [anonymizováno] [obec]. Návrh na připojení spisu KS [obec] sp. zn. [spisová značka] a žádost o vydání spisu [anonymizováno], pracoviště [obec] sp. zn. [spisová značka], [číslo jednací] [spisová značka]“, spolu s podáním matky žalobce ze dne 13. 11. 2015, které bylo dne 16. 11. 2015 doručeno Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Zástupce žalobce v tomto podání uvedl, že podání matky žalobce je včasnou žalobu nezletilého žalobce podanou proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno], č. j. [anonymizováno] [spisová značka] – [anonymizováno] ze dne 21. 10. 2015. Ve spise je dále založeno vyjádření Ministerstva práce sociálních věcí ČR ze dne 11. 10. 2016 určené ke sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2016, č. j. [číslo jednací], bylo podání ze dne 2. 9. 2016 odmítnuto v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s . s tím, že u věcně a místně příslušného soudu nebyla podána správní žaloby. Dále soud v rozhodnutí uvedl, že podání matky žalobce ze dne 29. 10. 2015 nebyl