27 C 111/2021-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou ve znění dalšího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení 17 101,76 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o kontokorentu, na základě které žalovaný čerpal poskytnutý úvěr průběžné v průběhu trvání relevantního smluvního vztahu až do stanoveného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. Žalovaný řádně úvěr nesplácel a předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný dne [datum]. Žalovaná pohledávka je tvořena v částce 14 490,61 Kč dlužnou jistinou, kdy se jedná o zbývající částku z původní částky vzniklé při zesplatnění pohledávky a v částce 50 Kč jde o náklady vzniklé žalobci v souvislosti s uplatněním pohledávky, [anonymizována dvě slova] (25,90 Kč + 0,37 Kč a 2 x 11,86 Kč). V částce 2 561,15 Kč označené jako odkoupené dlužné poplatky se pohledávka skládá ze smluvní pokuty dle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1 % z částky splatné jistiny denně počítanou z částky aktuálně dlužné jistiny za relevantní období, kdy relevantním obdobím je období ode dne zesplatnění úvěru, tj. 9. 10. 2019 do 30. 4. 2020. Předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoliv oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Návrh na uzavření [anonymizována tři slova] [číslo] ve spojení s listinou označenou jako Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo] že předchůdkyně žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na účtu až do částky 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit s úroky a případnými dalšími platbami. V čl. 6 listiny bylo dohodnuto, že předchůdkyně žalobkyně je v případě porušení povinnosti žalovaného požadovat po něm úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši odpovídající 0,1 % denně z částky ohledně které je žalovaný v prodlení. První z listin je podepsaná předchůdkyní žalobkyně a u jména žalovaného je uvedeno číslo mobilního telefonu a kód potvrzovací sms: [číslo], druhá z listin je podepsána předchůdkyní žalobkyně. 6. Z výpisů z účtu vedených na jméno žalovaného u čísla [bankovní účet], že žalovaný čerpal úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž ke dni zesplatnění, tj. [datum], žalovanému zbývalo uhradit 14 490,61 Kč. 7. Z listiny označené jako Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, že dle této předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, mj. nahlédnutím do veřejně dostupných databází, zjištěného příjmu a zjištěných výdajů. Listina je podepsaná předchůdkyní žalobkyně. 8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek opatřené datem [datum] včetně příslušné strany seznamu postupovaných pohledávek, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila na žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným, jež byla uplatněna žalobou. Smlouva je podepsaná předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. 9. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky opatřené datem [datum] včetně podacího archu, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky. 10. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky. 11. Z listiny označené jako [anonymizována čtyři slova], že náklady žalobkyně za odeslání dopisu tvoří 11,86 Kč, náklady za import dat 0,37 Kč a náklady za kontrolu 25,90 Kč. 12. Z ostatních v řízení provedených, avšak v odůvodnění neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. 13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se s právní předchůdkyní žalobkyně dohodl tak, že právní předchůdkyně mu poskytne možnost čerpání částky do záporného zůstatku na vedeném účtu do výše 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku předchůdkyni žalobkyně vrátit s dalšími poplatky, v celém rozsahu to však neučinil, pročež předchůdkyně žalobkyně požadovala jednorázové zaplacení celé částky, a to ve výši 14 490,61 Kč; předchůdkyně žalobkyně předtím, než se dohodla s žalovaným, zjišťovala, jestli bude žalovaný schopen jí poskytnutou částku vrátit. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení věci: 17. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Dále lze zkonstatovat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřenou smlouvu, k čemuž došlo pomocí prostředků komunikace na dálku, soud hodnotí jako smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – byť se totiž jednalo o tzv. kontokorentní smlouvu, jejím pravým charakterem je poskytnutí úvěru, jak má na mysli citované ust. § 2395 o. z. V takovém případě měla předchůdkyně žalobkyně povinnost zkoumat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit, a to ve smyslu rozhodných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (zejm. § 86 tohoto zákona), přičemž lze dospět k závěru, že takovou svou povinnost předchůdkyně žalobkyně splnila, když především zkoumala příjmy i výdaje žalovaného prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného, které měla předchůdkyně žalobkyně k dispozici. Uzavřenou smlouvu tak nelze považovat za neplatnou. Zároveň pak žalobkyně prokázala čerpání peněžních prostředků žalovaným v rozsahu požadovaném žalobou, tj. 14 490,61 Kč, kdy v tomto rozsahu se žalovaný v době zesplatnění nacházel v záporném zůstatku na svém účtu a tuto částku tak předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Žalovaný v řízení netvrdil zaplacení jakékoliv částky na tomto záporném zůstatku, natožpak že by takovou případnou skutečnost prokazoval. S ohledem na to soud žalobě vyhověl co do této částky, neboť žalobkyni jakožto právnímu nástupci na ni vznikl nárok. Stejně tak soud žalobě vyhověl co do částky 2 561,15 Kč představující smluvní pokutu dle čl. 6 uzavřené smlouvy jako sankci za nevrácené peněžní prostředky. Konečně soud žalobě vyhověl i v rozsahu 50 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, jež žalobkyni vznikly. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.; úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. z dlužné jistiny ve lhůtě ve výroku uvedené, neboť žalovaný se v takovém rozsahu dostal do prodlení, výše přitom byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalovanou zaplatit v řízení plně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za tyto úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal také náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce [částka]. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím ust. § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, ne