28 C 122/2021-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlou soudu dne 4. 2. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 232 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 16. 6. 2019 uzavřel se žalobcem pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění„ [anonymizováno]“. Žalovaný však neplnil řádně své povinnosti, když nehradil pojistné, a to ani poté, co byl upomenut k zaplacení dlužné částky upomínkou dlužného pojistného. Žalobce tak vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy v souladu s ustanovením § 2804 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, ke dni 16. 12. 2019, tak došlo k zániku pojištění a žalovaný tak dluží na pojistném za období od 16. 8. 2019 do 16. 12. 2019 částku ve výši 3 932 Kč, když žalobce zároveň po žalovaném požaduje poplatek za upomínku ve výši 300 Kč, tj. celkem dluží částku ve výši 4 232 Kč. Žalovaný ani následně nezaplatil žalobci dlužnou částku, a to ani přesto, že žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 21. 8. 2020 ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 510 Kč za období od 17. 12. 2019 do 12. 11. 2020 (430 Kč) a za období od 13. 11. 2020 do 4. 2. 2021 (80 Kč). 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 7. 5. 2021 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání, kdy vycházel ze žalobních tvrzení a žalobcem doložených důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 16. 6. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění„ [anonymizováno]“ s počátkem pojištění od 16. 6. 2019 na dobu 26 let, přičemž výše měsíčního pojistného byla stanovena na částku 983 Kč. Žalovaný nehradil pojistné řádně, když nezaplatil pojistné splatné od 16. 8. 2019, pojištění tak zaniklo dne 16. 12. 2019 a žalobci v souladu s ustanovením § 2782 o. z. vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného za období od 16. 8. 2019 do 16. 12. 2019 v celkové výši 3 932 Kč. Přes upomínku ze dne 2. 10. 2019, žalovaný pojistné neuhradil, a proto mu žalobce dne 3. 1. 2020 zaslal oznámení o zániku pojištění ke dni 16. 12. 2019 a vyzval jej k úhradě dlužného pojistného. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobce ze dne 21. 8. 2020. Soud, shledávaje žalobu žalobce zcela důvodnou, zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky 4 232 Kč, představující dlužné pojistné za žalované období včetně poplatku 300 Kč (představující paušalizované náklady spojené s upomínáním), když nárok žalobce na zaplacení dlužného pojistného plyne z ustanovení § 2782 o. z. Soud dále žalovaného zavázal k zaplacení zákonného úroku z prodlení dlužné částky, neboť je nepochybné, že se žalovaný dostal se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci do prodlení. Nárok žalobce na příslušenství plyne z ustanovení § 1908, 1970 o. z., a výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce úroky zkapitalizoval za období od 17. 12. 2019 do 12. 11. 2020 (430 Kč) a za období od 13. 11. 2020 do 4. 2. 2021 (80 Kč), celkem 510 Kč, proti takto zkapitalizovaným úrokům žalovaný ničeho nenamítal, proto byl zavázán k jejich úhradě. 6. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, když tyto náklady řízení představují součet těchto položek: 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů, tj. 3× režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z těchto nákladů řízení v celkové výši 189 Kč, když nárok na DPH je odůvodněn ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobce požadoval odměnu advokáta ve smyslu § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., soud se s tímto názorem žalobce neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobci náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Žalovaný je povinen zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství a nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.