28 C 132/2021-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání platebního rozkazu došlým soudu dne 23. 4. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 2 144,79 Kč s přísl. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 044,79 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku za vyúčtování dodávky elektřiny fakturou [variabilní symbol] za období od 30. 3. 2019 do 31. 1. 2020, splatné dne 3. 3. 2020. Fakturou [variabilní symbol] ze dne 17. 3. 2020 žalobce vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury [variabilní symbol]. Ujednání o smluvní pokutě jsou součástí smlouvy na dodávku elektřiny ze dne 11. 7. 2016 do odběrného místa [část obce], [ulice a číslo]. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek, avšak bezvýsledně. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 27. 7. 2021 zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu žalobních tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 5. Soud činí skutkový závěr, že žalobce jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřeli dne 11. 7. 2019 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě kterých žalobce dodával elektřinu do odběrného místa žalované ve [část obce] [část obce], [ulice a číslo]. Žalovaná nezaplatila nedoplatek za vyúčtovanou dodávku elektřiny ve výši 2 044,79 Kč za období od 30. 3. 2019 do 31. 1. 2020, vyúčtovaný fakturou [variabilní symbol], splatnou dne 3. 3. 2020. Dále žalovaná neuhradila smluvní pokutu ve výši 100 Kč vyúčtovanou fakturou [variabilní symbol] ze dne 17. 3. 2020 za nezaplacení faktury [variabilní symbol], která byla splatná 27. 3. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 6. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek, avšak bezvýsledně. 6. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne 11. 7. 2016 smlouva na dodávku elektřiny s tím, že žalobce se zavázal dodávat na základě smlouvy elektřinu do odběrného místa vymezeného ve smlouvě a žalovaná se zavázala, že bude hradit zálohy na tyto dodávky a uhradí vyúčtování jejich skutečného odběru na základě doručených faktur. Žalovaná tak neučinila, když fakturu [variabilní symbol] splatnou dne 3. 3. 2020 na částku 2 044,79 Kč nezaplatila, stejně jako smluvní pokutu 100 Kč. Soud vzal za prokázány skutečnosti uvedené v žalobě a v souladu s ustanovením § 2079 zák. č. 89/2012 Sb. zavázal žalovanou uhradit dlužné faktury. Smluvní pokutu je žalovaná povinna uhradit dle § 2048 z. č. 89/2012 sb. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou faktury, a proto byla dále dle § 1970 o.z. zavázaná k úhradě úroků z prodlení dle splatnosti faktury, když výše úroků z prodlení vyplývá z vyhlášky č. 351/2013 Sb. v platném znění. Soud uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou částku včetně příslušenství, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 7. Jelikož byl žalobce se svou žalobou úspěšný v plném rozsahu, byla žalovaná podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázána zaplatit žalobci vzniklé náklady řízení ve výši 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení žalobce, spočívající v odměně zástupce ve výši 200 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za dva úkony 400 Kč (za převzetí věci a sepis žaloby) dle ustanovení § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotové výdaje stanovené paušální částkou 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za dva úkony 200 Kč dle ustanovení § 14b) odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 126 Kč. Pokud žalobce požadoval odměnu advokáta ve smyslu § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., soud se s tímto názorem žalobce neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobci náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud uložil žalované, s ohledem na její neúspěch ve věci, zaplatit žalobci takto vyčíslené náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).