28 C 84/2020-84 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlým soudu dne 14. 4. 2020, domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 91 600 Kč s příslušením s odůvodněním, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, zapsaných u katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [katastrální uzemí], a to pozemku [anonymizováno] [číslo] zahrada a pozemku [anonymizována tři slova] [číslo], jehož součástí je na něm stojící stavba – objekt k bydlení, [adresa]. Dalšími spoluvlastníky jsou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] [role v řízení]), [příjmení] [příjmení] ([role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]), přičemž každému ze spoluvlastníků náleží podíl o velikosti id. ¼ vzhledem k celku. Dům je třípodlažní, podsklepený, s garážemi. V přízemí se nachází jeden třípokojový byt (78 metrů čtverečních) a nebytový prostor (73 metrů čtverečních). V prvním patře je jeden byt dvoupokojový a dva jednopokojové, které jsou v současnosti spojeny v jeden a mají výměru 127 metrů čtverečních. Ve druhém patře se nachází dva byty s celkovou výměrou 127 metrů čtverečních. Spoluvlastníci dne 12. 3. 1997 uzavřeli Dohodu o užívání nemovitosti, kde dle čl. IV. bod 3 užívají byty v prvním patře žalobce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že konkrétní způsob užívání je na jejich dohodě. Dle čl. III. bodu 5 po dobu trvání věcného břemene manželů [příjmení] (rodiče žalované a zemřelé [jméno] [příjmení]) bude nebytový prostor pronajat třetí osobě a každému ze spoluvlastníků bude náležet jedna čtvrtina nájemného z nebytového prostoru. Dle čl. IV. bodu 5 po ukončení tohoto věcného břemene, bude pokračováno v tomto způsobu užívání nebytového prostoru po dobu, jejíž počátek je dán okamžikem zániku věcného břemene a konec je určen uplynutím lhůty, rovnající se době od uzavření dohody do zániku věcného břemene. Poté se stanou výlučnými uživatelkami nebytového prostoru spolumajitelky [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované]. Věcné břemeno bezplatného užívání třípokojového bytu v přízemí manželů [příjmení] zaniklo dne [datum] úmrtím [anonymizováno] [příjmení], resp. dne [datum] úmrtím [jméno] [příjmení]. V Dohodě se žalobce s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dohodli, že [anonymizováno] [příjmení] užívá první patro a žalobce bude užívat byt v přízemí. Nebytový prostor je od 14. 8. 2008 pronajímán za částku 3 000 Kč měsíčně. Po smrti manželů [příjmení] spolumajitelka [anonymizováno] [příjmení] se souhlasem žalobce adaptovala byt v prvním patře, dosud užívaný manžely [příjmení] v souladu s věcným břemenem. Při rekonstrukci žalovaná neumožnila vstup do svého bytu, nacházejícího se nad adaptovaným bytem a znemožnila výměnu stoupacího vedení. Přívod vody musel být veden do prvního patra náhradním způsobem, prostorem schodiště a odpad procházející koupelnami byl vyměněn v prvním patře a jeho napojení z prvního do druhého patra nemohlo být řádně utěsněno. Dne 19. 5. 2013 žalobce požádal žalovanou o sdělení, jak mýní naplnit dohodu z roku 1997 a ta mu dopisem ze dne 20. 5. 2013 plnění dohody odmítla s tím, že,,vyklizení přízemí si protáhnu, jak mi to bude vyhovovat.“ Dopisem ze dne 16. 1. 2014 se žalobce opětovně obrátil na žalovanou s návrhem na jednání o vyklizení přízemního bytu po manželích [příjmení], což žalovaná dne 18. 1. 2014 svým dopisem akceptovala. V následujícím období žalovaná byt v přízemí vyklízela, s čímž jí byl nápomocen i žalobce, který převzal elektroměr a placení záloh za elektřinu, zajistil instalaci vodoměru pro byt žalované ve druhém patře, postoupil svou část půdy pro žalovanou k uskladnění věcí. Žalobce se dohodl se spolumajitelkami [anonymizováno] [příjmení] a žalovanou, že zpřístupní jak zrekonstruovaný byt po manželích [příjmení], tak byt žalované, umožní řádné napojení přívodu vody a odpadu v bytě žalované ve druhém patře. Těšně před nástupem řemeslníků žalovaná vstup do svého bytu, SMS zprávou dne 25. 8. 2016, odmítla a znemožnila provedení opravy, stanovené na den 29. 8. 2016. Následně žalobce žalovanou, po několika výzvách k předání bytu, vyzval k předání bytu do 30. 9. 2016. Žalovaná byt neuvolnila, a proto jí žalobce oznámil dne 3. 10. 2016, že bude postupovat soudní cestou. Dne 2. 5. 2017 žalované doručil předžalobní výzvu k vyklizení a předání bytu nejpozději do 19. 5. 2017, na což žalovaná nereagovala. Proto tedy žalobce podal žalobu na vyklizení bytu, která byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2019, č. j. [číslo jednací] ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], byla žalované uložena povinnost vyklidit byt v přízemí do 15 dnů od právní moci rozsudku a uhradit náklady řízení. Žalovaná byt dobrovolně nevyklidila, a proto žalobce podal návrh na exekuční vyklizení bytu, kdy exekucí byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V důsledku exekučního řízení nakonec žalovaná byt žalobci předala dne 17. 11. 2019. Ačkoliv žalované vznikla povinnost předat byt žalobci již dne 7. 2. 2013, předala byt až dne 17. 11. 2019, tedy po více než 6,5 letech. Po celou tuto dobu žalovaná byt užívala neoprávněně a nadužívala svůj spoluvlastnický podíl, čímž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce. Přes výzvu k vydání bezdůvodného obohacení žalovaná na tuto částku neuhradila ničeho. Výše bezdůvodného obohacení, která odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase, činí nejméně 3 000 Kč měsíčně. Dopisem ze dne 3. 2. 2020 vyzval žalobce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 1. 2. 2017 do 16. 11. 2019 ve výši 100 600 Kč a požadoval zaplacení nejpozději do 17. 2. 2020. Dopisem ze dne 9. 3. 2020 žalovaná odmítla částku zaplatit. Svůj dluh sice uznala, ale údajně že nemá peníze na úhradu. E-mailem ze dne 17. 3. 2020 právní zástupce žalobce odmítl žalovanou navrhovaný splátkový kalendář, který by znamenal splácení dluhu po dobu 11 let bez zohlednění úroků z prodlení a bez zohlednění toho, že žalovaná jako spoluvlastník nemovitosti, má povinnost se podílet také na nákladech spojených s údržbou a opravami nemovitosti. Žalobce se tak domáhal vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 1. 5. 2017 do 16. 11. 2019 v celkové výši 91 600 Kč. Protože žalovaná požadovanou částku do 17. 2. 2020 neuhradila, dostala se od 18. 2. 2020 do prodlení, a proto žalobce požadoval také úroky z prodlení. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že je přesvědčena, že žaloba je pouze nástrojem, jak donutit žalovanou opustit předmětnou nemovitost. Žalobce si je velice dobře vědom neutěšené finanční situace žalované a žalobou nechce dosáhnout vydání bezdůvodného obohacení, když toto je pouze sekundární cíl, neboť primárním cílem je donutit žalovanou, aby opustila spoluužívanou nemovitost, popřípadě ji úplně připravit o její spoluvlastnický podíl. Důkazem této skutečnosti je, že žalobce nepřistoupil na řešení navrhované žalovanou, a sice uhrazení finanční kompenzace v jednotlivých splátkách dle finančních možností žalované. Ze strany žalobce se tak jedná o zneužití práva, když žalovaná žalobci nabízela úhradu dluhu formou splátek. Dále žalovaná uváděla, že žalobce spolu s dalšími spoluvlastníky znemožnil žalované, aby předmětný byt v přízemí vyklidila a přenechala jej žalobci, když spoluvlastníci proti vůli a bezvědomí žalované v roce 2008 rozhodli o rekonstrukci rozvodu vody a protože žalovaná s tímto rozhodnutím nesouhlasila, využila svého práva a odmítla zpřístupnit svůj byt pro účely neschválené rekonstrukce rozvodu vody. Protože ostatní spoluvlastníci neměli přístup do bytu žalované v 1. NP, zvolili jinou trasu vedení vodovodního potrubí a v důsledku této neodborně provedené rekonstrukce vodovodního řádu, docházelo v zimních měsících pravidelně k zamrzání vody v trubkách, v důsledku čehož byla žalovaná připravena o přívod pitné vody do bytu, do kterého se měla, dle dohody z roku 1997, přestěhovat, tj. do bytu ve 3. nadzemním podlaží. Současně spoluvlastník [anonymizováno] [příjmení], která užívá byt ve 2. NP pod bytem žalované ve 3. NP, provedla rekonstrukci odpadu a to takovým způsobem, že zasáhla do funkčnosti odpadu žalované v jejím bytě ve 3. NP, v důsledku čehož bylo žalované znemožněno vypouštět vodu do odpadu, neboť v důsledku vadně provedeného napojení na odpad, žalované docházelo k jeho protékání a ke vzniku škod v bytě, užívaném [anonymizováno] [příjmení]. Mezi žalovanou a ostatními spoluvlastníky bylo v létě 2016 dohodnuto, že dojde k navrácení rozvodu vody do původního stavu, tedy do stavu, kdy voda nebude v trubkách v zimních měsících zamrzat a rovněž bude provedena oprava špatně provedené opravy odpadu pod bytem žalované ve 2. NP. S tím žalovaná souhlasila. Bez vědomí žalované však bylo ostatními spoluvlastníky dohodnuto, že dojde pouze k opravě vadně provedené opra