32 C 96/2020-103 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 18. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] v části [územní celek], postavené na pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a dále podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [územní celek], [stát. instituce] (dále jenom bytová jednotka). Svou žalobu odůvodnila skutečností, že na základě kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2014 se stala vlastníkem bytové jednotky, na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 10. 2015 pak přenechala byt do užívání žalovanému, který jej užívá dodnes. Předmětná nájemní smlouva byla podepsána žalovaným pouze na jednom vyhotovení, které si vzal do dispozice a žalobkyně tak nemá k dispozici nájemní smlouvu podepsanou oběma účastníky. Skutečnost, že se v daném případě jedná o nájem bytu, pak žalobkyně deklaruje také tím, že žalovaný odebírá v bytě elektrickou energii, taktéž má ve vztahu k adrese registrován trvalý pobyt, kdy bylo nutno předložit užívací titul. Co se týče výše nájemného, toto bylo ujednáno tak, že žalovaný bude platit žalobkyni částku představující splátku hypotečního úvěru a dále pak si bude hradit veškeré náklady spojené s užíváním bytu sám. Vzhledem k osobní situaci, k níž došlo u žalobkyně, tato zaslala žalovanému výpověď z nájmu bytu, kterou si žalovaný nevyzvedl. Výpovědní doba však začala běžet tři měsíce po doručení, resp. tehdy, kdy se dostala výpověď do sféry dispozice žalovaného od následujícího kalendářního měsíce, v daném ohledu tedy k doručení došlo v měsíci říjnu 2019 a výpovědní doba počala běžet od listopadu a skončila pak 31. 1. 2020. Žalovaný však předmětný byt nevyklidil, žalobkyně jej k tomu vyzvala, avšak dodnes tak nebylo učiněno. V rámci ochrany vlastnického práva se tak uvedeného domáhá žalobkyně žalobou. V reakci na vyjádření žalovaného pak žalobkyně uvedla, že byt ještě před předáním do užívání žalovanému rekonstruovala, hodnota rekonstrukce představovala 250 000 Kč, přičemž přenechala tento byt do užívání žalovanému pro rodinné vazby, když se jedná o bratra jejího manžela. K nájmu došlo z iniciativy matky žalovaného, tedy tchýně žalobkyně, a žalobkyně má za to, že by bylo zcela nelogické, pokud by měla situace odpovídat argumentaci žalovaného, tedy že se jedná o smlouvu o výpůjčce s uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní po zaplacení hypotečního úvěru. Nadto sám žalovaný označil platby zasílané žalobkyni jako nájemné. V rámci dalších společných vztahů uvedla, že žalovaný nevrátil žalobkyni zapůjčené finanční prostředky, které mu poskytla na jeho podnikání (100 000 Kč) a taktéž v domě byly činěny stížnosti nájemníků na chování žalovaného. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu. K uzavření nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným k bytové jednotce nedošlo, neboť mezi těmito došlo k uzavření smlouvy o výpůjčce ve vztahu k této s tím, že zároveň byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, tedy že poté, kdy žalovaný doplatí hypoteční úvěr, kterýžto žalobkyně čerpá na pořízení předmětného bytu, dojde k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, a bytová jednotka bude ve vlastnictví žalovaného. Jednotlivé splátky placené žalovaným žalobkyni každý měsíc byly splátky hypotečního úvěru žalobkyně s tím, že v daném byly použity jako splátky kupní ceny placené žalovaným žalobkyni. S žalovaným bytovou jednotku obývá také [jméno] [příjmení] jako jeho životní partnerka, tuto však žalobkyně k vystěhování z bytu dosud nevyzvala. Celá záležitost vzešla z iniciativy matky žalovaného a manžela žalobkyně, mělo tak dojít k vyřešení situace žalovaného co do jeho bydlení, když bydlel v obecním nájemním bytě, kde mělo dojít k prudkému nárůstu nájemného z důvodu výměny oken, a matka žalovaného chtěla, aby také její druhý syn měl větší jistotu bydlení, což byt ve vlastnictví oproti bytu obecnímu bezesporu je. <b>3. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:</b> 4. Ze sdělení Statutárního města Ostravy, Úřadu městského obvodu [okres] ze dne 25. 5. 2020, Odboru správní činnosti bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl přihlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], která předložila výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vystavený na její jméno. Uvedené pak vyplývá také z přihlašovacího lístku k trvalému pobytu ze dne 21. 10. 2015. 5. Ze sdělení společnosti ČEZ Distribuce ze dne 27. 5. 2020 bylo soudem zjištěno, že pro odběrné místo [číslo] je elektřina dodávána společností MND a.s., a to od 1. 6. 2018 až doposud. Doklad o vztahu k nemovitosti nebyl ze strany obchodníka s elektřinou požadován. Odběrné místo je vedeno na žalovaného. 6. Z čestného prohlášení ze dne 20. 10. 2015 učiněného žalovaným vůči ČEZ Prodej s.r.o. pak bylo soudem zjištěno, že od tohoto data jsou dodávky realizovány žalovanému ve vztahu k odběrnému místu [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný předložil obchodníku s elektřinou čestné prohlášení a nájemní smlouvu ze dne 1. 10. 2015 podepsanou žalobkyní a žalovaným, a to ve vztahu k bytové jednotce, přičemž soud konstatuje, že tato smlouva je obsahově totožná s ručně psanou nájemní smlouvou na dobu od 1. 10. 2015 do zaplacení, tuto sepisovala svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalovaného a manžela žalobkyně. 7. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo soudem zjištěno, že se jedná o matku žalovaného a manžela žalobkyně [jméno] [celé jméno žalovaného]. Tato chtěla vyřešit rodinnou situaci, a to bydlení syna [celé jméno žalovaného] a požádala žalobkyni jako svou snachu, zda by bytovou jednotku, kterou opouštěla pro společné bydlení se svým manželem, nechtěla dát druhému synovi, tedy žalovanému s tím, že sepsala koncept nájemní smlouvy. Uvedla však, že se o nájemní smlouvu jednat nemělo, že si měl postupně syn byt platit v rámci splátek kupní ceny a následně měl být předveden do jeho vlastnictví. Matka chtěla celou situaci vyřešit, neboť syn [jméno] bydlel 25 let v obecním bytě, měl platit vyšší platby za užívání bytu a varianta užívání bytu od žalobkyně, by byla pro něj levnější. Svědkyně byla obeznámena o pořízení bytu za částku 580 000 Kč a potřebě platit hypoteční úvěr. Samotná žalobkyně pak svědkyni informovala asi v září 2015, že převede byt na žalovaného. Co se týče převodu pouze na žalovaného, žalobkyně si nepřála, aby v tomto jakkoliv figurovala partnerka žalovaného [jméno] [příjmení]. 8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že se jedná o kamaráda žalovaného, pomáhal mu stěhovat se do bytu v [obec], kde nyní žalovaný bydlí. U tohoto stěhování pak žalobkyně říkala žalovanému, že se nastěhoval do nového a až zaplatí hypotéku, tak bude byt jeho. Žalovaný se stěhoval z většího bytu 3+1 do menšího, který byl zrekonstruovaný a taktéž uváděl, že bude jeho, v čemž spatřoval výhodu. 9. Z [list vlastnictví] bylo soudem zjištěno, že bytová jednotka [číslo] je ve vlastnictví žalobkyně, jedná se o [katastrální uzemí], vše zapsáno pro Katastrální úřad [územní celek], [stát. instituce]. 10. Co do smlouvy o nájmu bytu, tato byla ve spise založena v několika verzích, vždy o stejném textu, ať už rukou psaná svědkyní [jméno] [celé jméno žalobkyně], tak doslovně přepsaná v počítačové podobě podepsána pouze žalobkyní a předložená společností [právnická osoba], kterážto byla podepsaná oběma účastníky. Žalovaný zpochybnil podpis na uvedené smlouvě. 11. Z výpovědi z nájmu bytu pak bylo soudem zjištěno, že dne 22. 10. 2019 dala žalobkyně výpověď žalovanému ve vztahu k bytové jednotce s tím, že vyzvala žalovaného k vyklizení bytu po skončení výpovědní lhůty k 31. 1. 2020. Výpověď se žalovanému dostala se jeho sféry dispozice dne 23. 10. 2019. 12. Z výpisu z účtu září 2019, prosinec 2019 bylo soudem zjištěno, že se jedná o účet vedený na jméno žalobkyně, v popisech platby je uvedeno„ nájem“. Jedná se o účet žalobkyně, na nějž byly platby zasílány [jméno] [celé jméno žalovaného] (synovec žalovaného). 13. Z kopie SMS zpráv ze dne 4. 2. 2019 v 17:41 h. bylo soudem zjištěno, že došlo ke komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným ve vztahu ke zbývající výši poskytnuté hypotéky. Z SMS zprávy bylo soudem zjištěno, že ke dni 4. 2. 2019 chybělo – dle tvrzení žalobkyně - doplatit na hypotéce 379 000 Kč, měsíčně pak žalobkyně vyzvala žalovaného k zasílání částky 6 660 Kč s tím, že je zde pětiletá fixace. 14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že tato žije v partnerském poměru s žalovaným 10 let. S žalobkyní se stýkala sporadicky, pouze na rodinných oslavách. Na popud matky žalovaného se tento domluvil s žalobkyní o přenechání bytu na ul. [ulice a číslo] s tím, že žalovaný bude splácet hypotéku, platit služby spojené s užíváním bytu a až bude hypotéka doplacena, bude byt převeden do jeho vlastnictví. Žádné doklady ohledně toho neviděla, u dohody nebyla, vše má zprostředkovaně od žalovaného. Poprvé, kdy