34 C 282/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 9 135 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval v prostředku MHD bez platného jízdního dokladu a byl takto zjištěn při kontrole přepravním kontrolorem, a to ve dnech 22. 3. 2012, 13. 4. 2012, 29. 5. 2012, 5. 6. 2012, 1. 8. 2012, 5. 9. 2012, 7. 9. 2012, 24. 9. 2012 a 11. 10. 2012. Ve všech výše uvedených případech uzavřel žalovaný se žalobcem dohody s cestujícím, ve kterých se zavázal k úhradě jízdného a přirážky v dojednané lhůtě. Svou povinnost však žalovaný vůči žalobci v dojednané lhůtě nesplnil. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci jak jízdné, tak přirážku k jízdnému dle platných právních předpisů. 2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná; v řízení bylo prokázáno obsahem listiny - dohodami s cestujícím č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], že žalovaný v uvedených dnech cestoval v dopravním prostředku žalobce bez platného jízdního dokladu, když tyto okolnosti byly zjištěny při kontrole přepravním kontrolorem; žalovaný se zavázal ve výše uvedené dohodě s cestujícím zaplatit žalobci jak odpovídající jízdné, tak přirážku k jízdnému, což však poté v dohodnuté lhůtě neučinil. 4. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná, když nárok žalobce plyne z ustanovení § 760 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále z ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a článku IX. smluvních přepravních podmínek, když k uhrazení této peněžní povinnosti se žalovaný rovněž zavázal výše uvedenou dohodou s cestujícím. Vzhledem k výše uvedenému soud zcela vyhověl žalobě a zavázal žalovaného zaplatit žalobci žalovanou částku v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to včetně příslušenství, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobci dle ustanovení § 517 a § 559 zákona č. 40/1964 Sb., když výše příslušenství je dána dobou prodlení a ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení. 5. V daném případě soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, která se skládá z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 2x 100 Kč za hotové výdaje za dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby), které byly žalobci přiznány v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovením § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného uhradit žalobci náklady řízení spolu s žalovanou částkou a jejím příslušenstvím ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.