37 C 196/2021-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou, doručenou soudu dne 12. 3. 2021, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 1 015 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem MHD provozovaným žalobkyní dne 17. 4. 2012 na lince [číslo] při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, přičemž jízdné v roce 2012 činilo 15 Kč. Po jízdě bez platné jízdné jízdenky byla s žalovanou sepsána Dohoda s cestujícím, žalovaná však dosud ničeho nezaplatila, přestože byla k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému a úroku z prodlení od počátku prodlení žalovaného do zaplacení. 2. Žalovaná se k projednávané věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl za souhlasného stanoviska účastníků bez nařízení ústního jednání v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 4. Skutkový stav soud zjistil z listiny předložené žalobkyní – Dohody s cestujícím a vzal za prokázáno, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem MHD provozovaným žalobkyní dne tvrzeného žalobkyní bez platné jízdenky, o jízdě byla sepsána Dohoda s cestujícím, žalované vznikla povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému do 15 dnů od zjištěné jízdy bez platného dokladu, žalovaná dluh uznala co do důvodu a výše, ale žalobkyni ničeho nezaplatila, přestože byla o zaplacení upomenuta. 5. Soud na základě skutkových zjištění dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když nárok žalobou uplatněný je dán ust. § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalované do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala, když nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. a výše úroku z prodlení je dána § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Soud na věc aplikoval občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť žalobou uplatněný nárok vznikl před tímto datem (v souladu s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 6. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch, zavázal soud žalovanou v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka představuje 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále 2 x 100 Kč za hotové výdaje za dva úkony, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, které byly žalobkyni přiznány v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 3 dny od právní moci tohoto rozhodnutí.