54 C 148/2021-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kdy předmětem tohoto řízení je, na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] smluvní pokuta za nevrácení pronajatých zařízení a cena za pronájem pronajatých zařízení. Žalovanému byl zapůjčen [anonymizováno 6 slov] (SN: [příjmení]: [číslo]), kdy jej žalovaný nevrátil a proto jí byla vyměřena smluvní pokuta, a to dle platného ceníku služeb a všeobecných podmínek poskytování veřejných dostupných služeb elektronických komunikací, kdy tento jsou součástí předmětné smlouvy v celkové výši [částka]. Na základě shora uvedené smlouvy byly žalovanému vystaveny níže uvedená vyúčtování, a to za pronájem předmětných zařízení a poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku, a to: -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], kdy v tomto soudním řízení je nárokována částka ve výši [částka], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], kdy v tomto soudním řízení je nárokována částka ve výši [částka], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], kdy v tomto soudním řízení je nárokována částka ve výši [částka], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], kdy v tomto soudním řízení je nárokována částka ve výši [částka], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], kdy v tomto soudním řízení je nárokována částka ve výši [částka], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], kdy v tomto soudním řízení je nárokována částka ve výši [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. V daném případě soud shledal podmínky pro použití ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal bez nařízení jednání. 4. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ ZEK“), ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytovány veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to s využitím zařízení, které bylo žalovanému přenecháno k dočasnému užívání za dohodnutou úplatu. Pro neplnění povinností ze strany žalovaného - neplacení úhrad za pronajaté zařízení – vzniklo žalobkyni právo na odstoupení od smlouvy dle § 65 odst. 3 ZEK a čl. 2 [číslo] VOP, které realizovala a žalovaný pak byl povinen vrátit předmětná zařízení, která měl v nájmu, a to do 14 dnů od ukončení smlouvy, podle čl. 7 VOP. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vrátil pronajaté přijímací zařízení, proto je povinen, dle ustanovení § 2048 o. z., zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka]. Současně je žalovaný povinen zaplatit dlužné nájemné ve výši [částka] dle výše uvedených faktur, k jejichž úhradě se žalovaný rovněž zavázal. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalovanou částku [částka] zaplatil, zavázal soud žalovaného tuto částku zaplatit žalobkyni. 5. Protože měla žalobkyně v řízení plný úspěch, zavázal soud dále žalovaného podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. k náhradě nákladů řízení, a to ve výši [částka]. Tuto částku představuje soudní poplatek ve výši [částka] a dále náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po [částka] za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínku, k tomu náleží 3 x [částka] režijní paušál, to vše navýšeno podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkové náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující [částka], řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě.