54 C 371/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem žaloby je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud shledal podmínky pro použití ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) a věc projednal bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování soud učinil skutkový závěr, že žalovaná cestovala v níže uvedených dnech hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Za tento přestupek byla žalované vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 9 x [částka]. Při každé jízdě s ní byla sepsána dohoda s cestujícím, a to č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], v nichž uznala pohledávky žalobkyně co do důvodu i výše a zavázala se dluh uhradit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, což však neučinila. 5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalobkyně je dopravcem veřejné linkové dopravy dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, resp. dopravcem drážní dopravy dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Žalovaná nástupem do vozidla městské hromadné dopravy uzavřela se žalobkyní přepravní smlouvu, čímž jí vznikla povinnost dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zejména povinnost uhradit cenu za přepravu dle platného tarifu – § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Výše jízdného dle platného tarifu žalobkyně činila v uvedených případech 1 x [částka] a 8 x [částka]. Jelikož se žalovaná při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem, je povinna zaplatit žalobkyni nejen stanovené jízdné, ale i přirážku k jízdnému ve výši 9 x [částka]. Výše přirážky vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně, a to pro každý jednotlivý případ neoprávněné jízdy. Žalovaná uznala pohledávku žalobkyně v souladu s ust. § 558 obč. zák., má se tedy za to, že závazek žalované vůči žalobkyni v době uznání trval. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku [částka] a vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byla v souladu s ust. § 517 obč. zák. zavázána zaplatit žalobkyni také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána dle ust. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb., účinného do 31. 12. 2013. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tuto částku představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dva režijní paušály po [částka] za podání návrhu a předžalobní upomínku dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.