59 C 89/2021-42 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 4. 2020 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. [příjmení] uzavřela se žalovaným dne 3. 4. 2018 Smlouvu o povoleném debetu [číslo], na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému v souladu se smlouvou kontokorentní úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalobkyně svou povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90% a s dalšími poplatky. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění a dne 10. 3. 2020 úvěr zesplatnila. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši 11 000 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 737,38 Kč a z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 260,71 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaný nereagoval a na dlužnou částku ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Soud žalovanému ustanovil opatrovníka z důvodu jeho neznámého pobytu. Opatrovník uvedl, že nárok žalobkyně byl dostatečně prokázán a navrhl, aby bylo rozhodnuto ve znění žalobního návrhu. 3. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru a závěru o skutkovém stavu. 4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto soud usnesením elektronický platební rozkaz zrušil. 5. Soud na ústním jednání dne 20. 4. 2016 rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) bez účasti žalovaného, který byl řádně a včas k ústnímu jednání předvolán z adresy dle centrální evidence obyvatel. 6. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru a závěru o skutkovém stavu. 7. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 17. 10. 2017 soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu na poskytování těchto služeb - běžný účet, přímé bankovnictví, debetní karta. Žalovaný poskytl společnosti [právnická osoba], [IČO], svůj občanský průkaz, a bance byl poskytnut i občanský průkaz [jméno] [příjmení]. Žalovanému byla vydána Debetní karta MasterCard STANDARD s určením limitu transakcí a žalovaný podepsal převzetí a užívání kódu I-PIN a T-PIN. Smlouva byla smluvními stranami podepsaná. 8. Ze smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] ze dne 3. 4. 2018 soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu a povolila žalovanému debet na běžném účtu ve výši 11 000 Kč podle sjednaných podmínek uvedených v úvěrových podmínkách, které jsou součástí smlouvy. 9. Z listiny o odstoupení od Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 25. 3. 2020, uzavřené dne 17. 10. 2017, soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], odstoupila od předmětné smlouvy z důvodu nepovoleného záporného zůstatku na účtu [číslo] který žalovaným nebyl uhrazen ani v přiměřené lhůtě, i se sdělením, že účinnost Smlouvy končí 9. 4. 2020 a závazek žalovaného nezaniká. 10. Z výpisu z Povoleného debetu soud vzal za prokázáno, že žalovaný čerpal finanční prostředky do výše debetu 11 000 Kč, ovšem finanční prostředky nevrátil, a společnost [právnická osoba], [IČO], účtovala úroky po splatnosti. 11. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 28. 8. 2018, ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 24. 4. 2021, z příloh a z potvrzení o zaplacení úplaty, uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a [právnická osoba] a.s., [IČO], dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020, z přílohy uzavřené mezi [právnická osoba] a.s., [IČO], a žalobkyní soud vzal za prokázáno, že pohledávka z nepovoleného debetu byla postoupena žalobkyni. 12. Z listin Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020 a ze dne 19. 8. 2020 soud vzal za prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky odesláním na adresy uvedené žalovaným v předmětných smlouvách. 13. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 8. 2020 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, který jí byl postoupen. 14. Žalobkyně prokázala, že všechny písemnosti adresované žalovanému byly odeslány žalovanému na adresy uvedené ve smlouvách a které byly žalobkyni známy. 15. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. 16. Soud věc posoudil dle § [číslo], § 1970 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb dne 17. 10 2017 a žalovanému zřídila běžný účet [číslo] i smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] dne 3. 4. 2018 s limitem 11 000 Kč. Žalovaný částku z debetního účtu vyčerpal, ovšem nesplácel. [příjmení] od smlouvy odstoupila a následně byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k plnění. Žalovaný je prokazatelně v prodlení se zaplacením dluhu. Žalobkyně má právo na jistinu, kapitalizovaný úrok, smluvní úrok sjednaný s věřitelem ve smlouvě i zákonný úrok z prodlení, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 1 540 Kč za každý úkon právní služby, příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a účast u ústního jednání dne 20. 12. 2021, a dle § 13 citované vyhlášky režijní paušál po 300 Kč za každý úkon právní služby, tj. 4x 300 Kč. Dále dle § 13 citované vyhlášky cestovní výdaje z [obec] do [obec] a zpět, celkem 54 km, motorovým vozidlem tov. zn. Volkswagen Tiguan, RZ 1 TX [číslo], při průměrné spotřebě PHM 8,2 l [číslo] km s cenou benzínu 95 oktanů 33,80 Kč se základní sazbou náhrady 4,40 Kč za 1 km, dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal DPH 21% z odměny, cestovného a z režijního paušálu, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný zaplatí žalobkyni náklady řízení ve výši 10 416,23 Kč k rukám zástupce žalobkyně. 19. Soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o nákladech řízení dle § 150 o. s. ř. 20. K plnění soud zavázal žalovaného v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení lhůty k plnění. 21. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen. Soud ovšem vyzval žalobkyni k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč, který žalobkyně zaplatila dne 17. 5. 2021. 22. Podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen zákon o soudních poplatcích), vrátí soud poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu, nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. 23. Žalobkyně zaplatila za podání žaloby soudní poplatek 800 Kč a 200 Kč, celkem ve výši 1 000 Kč Soudní poplatek činí správně 800 Kč. Soud rozhodl žalobkyni vrátit částku ve výši 200 Kč, s ohledem na shora uvedené. 24. Podle ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude přeplatek na soudním poplatku ve výši 200 Kč žalobkyni vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku 25. Soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl o odměně opatrovníka, který byl ustanoven žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu. V daném případě soud dospěl k závěru, že ustanovenému opatrovníkovi žalovaného přísluší nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s ustanovením právního zastoupení v požadované částce 4 596 Kč za zastupování, za 3 úkony právní služby dle § 9 odst. 5, § 12a, § 7 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. dále soud přiznal DPH 21 %, když opatrovník je advokátem a je plátcem DPH. Soud tedy přiznal ustanovenému opatrovníkovi [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., advokátovi, za užití ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. odměnu ve výši 4 596 Kč, tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.