63 C 359/2021-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, tuto svou povinnost žalovaný splnil k [datum]. Žalovaný však dosud dluží na televizních poplatcích za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] částku 2 700 Kč, přičemž televizní poplatky byly splatné nejpozději do 15. dne v měsíci. Přes výzvu k úhradě žalovaný dluh dosud nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum] a [datum] a specifikací výpočtu úroku z prodlení ke dni [datum] vzal soud za prokázané, že se žalovaný přihlásil jako poplatník televizních poplatků v měsíci [anonymizováno] [rok], žalovaný na televizní poplatky za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] nezaplatil celkem částku 2 700 Kč, výše předepsaného televizního poplatku činila 135 Kč měsíčně, žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení dluhu a upozornil i na možnost soudního vymáhání nároku. 4. Dle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 5. Dle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 6. Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným je nutno posuzovat dle ustanovení zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedených předpisů je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem televizního přijímače. Dle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb. činila výše poplatku v žalovaném období částku 135 Kč měsíčně. [ulice] poplatek, jemuž podléhá fyzická osoba, je splatný do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stala fyzická osoba poplatníkem (§ 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb.). Nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 zák. č. 348/2005 Sb.). Nárok na příslušenství žalované pohledávky se opírá o ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., když žalovaný se do prodlení s jednotlivými platbami dostal vždy den následující po jejich splatnosti, kapitalizovaný úrok z prodlení do [datum] přitom činí částku 426,44 Kč. Na základě posouzení zjištěného skutkového stavu a po právní stránce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a bylo jí vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě soud přiznal žalobci jako náhradu nákladů řízení pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady po 100 Kč (žaloba, předžalobní výzva) dle ust. § 2 odst. 1 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady na zastoupení advokátem nepovažuje v dané věci soud za účelně vynaložené, a to s přihlédnutím k žalované částce a také ke skutkovým okolnostem, když se nejedná o nijak výjimečný případ nezaplacených poplatků, kterých žalobce v minulosti již řešil tisíce. V nálezu sp. zn. [ústavní nález] přitom Ústavní soud usoudil, že při zvažování aplikace hledisek plynoucích z judikatury Ústavního soudu, jež se vztahuje k reflexi některých ústavněprávních aspektů právního zastoupení státu, není přiléhavé - jako dominantní kritérium - akcentovat skutečnost, že [anonymizováno] je nezávislá na státním rozpočtu, že hospodaří s vlastním majetkem a že stát neodpovídá za její závazky. Svědčí pro to podle názoru prvního senátu Ústavního soudu jak povaha samotného televizního poplatku, tak i postavení [anonymizováno] jako takové. První senát Ústavního soudu se ztotožnil se závěrem obsaženým v usnesení sp. zn. [ústavní nález], že činnost [anonymizováno] jistě není výkonem veřejné moci. Nicméně, na poli svého působení se těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky), a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (shodně též usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]). Ústavní soud dále ve své nálezové judikatuře konstatoval, že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž byl advokát, a pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených. Tím nemá být kategoricky konstatováno, že za zcela výjimečných okolností nemůže být zastoupení (státu advokátem), mající povahu účelného uplatňování či bránění práva, připuštěno. Zastoupení advokátem lze tudíž akceptovat jako výjimku z pravidla, již nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. V daném případě však nebyly shledány žádné skutkové okolnosti, které by zastoupení žalobce advokátem odůvodňovaly.