80 C 155/2021-61 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 1. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 065 Kč spolu s úroky z prodlení tak, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 7. 11. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektrickou energii a související služby do odběrného místa na adrese [adresa]. Byla žalovanému vyúčtována dodávka elektrické energie za fakturační období od 1. 11. 2017 do 14. 3. 2018 při spotřebě 0,490 MWh ve výši 2 440 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 470 Kč činí konečná dlužná částka 1 970 Kč a to dle faktury [číslo] dluh se stal splatným 3. 4. 2018. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvního poplatku ve výši 95 Kč, který byl sjednán jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě ustanovení čl. II. bod 7) písm. c) všeobecných obchodních podmínek (dále jen VOP) a čl. V. písm. 2a) VOP ve spojení s ceníkem za zvláštní služby, kterými se dlužník vyzývá k uhrazení měsíčních zálohových plateb, s jejichž úhradou se dostal do prodlení. Dne 13. 10. 2017 uzavřela [právnická osoba] jako postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kdy pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 23. 11. 2020, kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele. Předmětem smlouvy bylo i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 2. 12. 2020, dne 2. 12. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud jednal v nepřítomnosti účastníků, rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr: Dne 7. 11. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále předchůdkyně žalobkyně) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] a žalovaný se zavázal uhradit cenu za odebranou elektřinu a související služby. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] částku 1 970 Kč za dodanou elektřinu v období od 1. 11. 2017 do 14. 3. 2018. Faktura se stala splatnou dne 3. 4. 2018. Žalovanému byla vyúčtována částka 95 Kč za upomínku za nezaplacený odběr elektřiny. Dne 13. 10. 2017 uzavřela předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek č. 2017, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala postoupit žalobkyni pohledávky s jejich příslušenstvím a veškerými právy s nimi spojenými, vzniklé mj. ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu. Z dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 16. 11. 2020 vyplývá, že pod pořadovým [číslo] [rok] je uvedena pohledávka za žalovaným specifikovaná čísly faktur ve výši 1 970 Kč a 95 Kč. Oznámeními o postoupení pohledávky zaslanými žalovanému dne 2. 12. 2020 předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení předmětné pohledávky. 5. Na základě prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když nárok žalobkyně na uhrazení dodávky elektřiny je odůvodněn § 2079 a násl. o kupní smlouvě dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, když v řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta dodávka elektřiny, která byla následně vyúčtována fakturou a kterou měl žalovaný povinnost uhradit. Dále žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně účtovala žalovanému úhradu částky 95 Kč jako paušální náklad spojený s odesláním výzvy ke splnění povinnosti a to úhrady elektřiny po datu splatnosti, kdy částka 95 Kč byla účtována ve faktuře [číslo]. Nárok na zaplacení částky 95 Kč byl posouzen v souladu s § 2048 a násl. o. z. Současně bylo prokázáno, že předmětné pohledávky byly na žalobkyni řádně postoupeny v souladu s § 1879 a násl. o. z. a žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn předchůdkyní žalobkyně. Soud proto s ohledem k výše uvedenému vyhověl návrhu žalobkyně a zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to včetně příslušenství, když se žalovaný se dostal se svým plněním vůči žalobkyni do prodlení a té tak vznikl ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud procesně neúspěšného žalovaného zavázal k zaplacení nákladů řízení žalobkyni v celkové výši 1 489 Kč, kdy tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem, tj. 600 Kč dle § 14b odstavec 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), náhradu hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tytéž úkony právní služby, tj. náklady právního zastoupení celkem 900 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH z odměny advokáta, tj. 189 Kč, kdy právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Náklady řízení pak celkem činí 1 489 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel soud z tohoto, že žaloba byla žalobkyní podána na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž tato skutečnost vyplývá z informačního systému soudu. 7. Tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta k plnění byla dána v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. Pouze pro úplnost soud dodává, že náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byla přiznána v této výši z důvodu, kdy se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), kdy jsou pouze měněny identifikační údaje účastníků, data uzavření smluv, údaje o vymezení předmětu smlouvy, fakturačního období, výše nedoplatku a splatnosti. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu.