81 C 307/2020-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného dokladu a neuhradila jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. 2. Žalovaná v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu vznesla námitku promlčení a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Žalobkyně v podání došlém soudu [datum] doplnila, že žalovaná dohodou s cestujícím uznala pohledávku žalobkyně co do důvodu a výše a zavázala se ji zaplatit nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Námitku promlčení žalované žalobkyně shledává jako nedůvodnou. 4. Žalovaná v podání došlém soudu [datum] uvedla, že na námitce promlčení setrvává, když z procesní opatrnosti uvádí, že nejméně úroky z prodlení promlčeny jsou. Má za to, že dohodu s cestujícím nelze považovat za platnou, neboť cestující tuto dohodu uzavírá fakticky pod nátlakem revizora, neboť žádné jiné potvrzení – doklad o provedené kontrole mu není nabídnut, automaticky tedy musí uzavřít dohodu o uznání dluhu. Žalovaná má za to, že žalobkyně by ve svých přepravních podmínkách neměla využívat ustanovení, která jsou v rozporu s ustanovením § 1813 a násl. občanského zákoníku. Pokud žalobkyně požaduje automaticky uzavřít při přepravní kontrole dohodu o uznání dluhu, pak se jedná o zjevně nepřiměřený požadavek, který zakládá nerovnováhu mezi právy a povinnostmi mezi žalobkyní (podnikatelem) a žalovanou (spotřebitelem). 5. U jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do žalovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí bylo řízení v rozsahu zpětvzetí v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu zastaveno. 6. Co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] žalobkyně na žalobě setrvala. 7. Žalovaná setrvala na zamítavém stanovisku. 8. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že dne [datum] zjistil oprávněný zaměstnanec žalobkyně, že žalovaná se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem. Cestující bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Na základě těchto skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o přepravě dle § 2550 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a žalovaná jako cestující byla povinna hradit jízdné. Tuto povinnost si žalovaná nesplnila, když při kontrole se nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem dle § 18a zák. č. 111/1994 Sb., § 37 zák. č. 266/1994 Sb. a v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně. Vzhledem k žalovanou vznesené námitce promlčení žalobou uplatněného nároku se soud musel zabývat platností uznávacího prohlášení, které je součástí dohody s cestujícím [číslo]. Soud má za to, že žalovaná podpisem této dohody platně v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku dluh uznala, když jej uznala písemně co do důvodu a výše a zavázala se, že dlužné jízdné a přirážku k jízdnému zaplatí ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Nelze dovodit, že by se jednalo o zakázaná ujednání ve smyslu § 1813 občanského zákoníku, neboť uznání dluhu není v rozporu s požadavkem přiměřenosti a nepůsobí významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch žalované jako spotřebitele. Vzhledem k platnému uznání dluhu se právo žalobkyně promlčuje za deset let ode dne uznání dluhu, pokud tedy žaloba byla podána [datum], došlo tak před uplynutím desetileté promlčecí lhůty stanovené v § 639 občanského zákoníku a nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] představující dlužné jízdné a přirážku k jízdnému promlčen není. Z tohoto důvodu byla žalovaná ve výroku II. tohoto rozhodnutí zavázána k úhradě této částky. Důvodná je žalovanou vznesená námitka promlčení žalobou uplatněných úroků z prodlení, neboť splatnost žalované částky nastala až po uznání dluhu, žalovaná tedy příslušenství neuznala a v takovémto případě ve vztahu k příslušenství běží samostatná tříletá promlčecí lhůta. Vzhledem k tomu, že v této tříleté promlčecí lhůtě žalobkyně žalobu nepodala, došlo k promlčení celého nároku na příslušenství. Z tohoto důvodu ve výroku III. tohoto rozhodnutí byla žaloba v části žalovaného příslušenství jako nedůvodná zamítnuta. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když pro rozhodnutí o úspěšnosti žalobkyně bylo nutné kapitalizovat žalovaný úrok z prodlení, který za období od [datum] do [datum] z částky [částka] představuje částku [částka] Celkem tedy předmětem řízení byla částka [částka] ([částka] jistina a [částka] kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení). Z této částky byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 81 % a neúspěšná v rozsahu 19 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 % (81 % mínus 19 %). V případě, že by žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, byla by jí přiznána na nákladech řízení částka [částka] představující zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], částku [částka] na hotových výdajích žalobkyně (paušální náhrada hotových výdajů za sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a částku [částka] na hotových výdajích žalobkyně (paušální náhrada hotových výdajů za sepis vyjádření k odporu a účast u jednání [datum] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). 62 % z částky [částka] představuje částku [částka], kterou byla žalovaná zavázána žalobkyni na nákladech řízení zaplatit. 10. Lhůty pro plnění stanovené ve výrocích II. a IV. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.