85 C 222/2021-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou, došlou soudu dne 29. 6. 2021, se žalobce domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, učiněné přípisem žalovaného ze dne 20. 5. 2021. Žalobu odůvodnil tím, že je u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 4. 1. 2021 a vykonával práci: zaměstnanec autodopravy-strojník. Přípisem ze dne 20. 5. 2021 žalovaný s žalobcem okamžitě zrušil pracovní poměr, kdy písemné vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru neobsahuje žádný důvod tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že nelze toliko vycházet z listiny, tedy okamžitého zrušení pracovního poměru, neboť by se jednalo o přepjatý formalismus. Je třeba vzít v úvahu veškeré okolnosti, které tento případ provázely, tedy, že žalobce opakovaně porušoval své pracovní povinnosti, byl na to žalovaným opakovaně upozorňován, nerespektoval toto upozornění, a když žalovaný odhalil skutečnost, že žalobce odcizoval věci z pracoviště žalovaného, tak byl nucen přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru, neboť není možno, aby takového zaměstnance nadále zaměstnával. Pokud by soud příp. i vyhodnotil okamžité zrušení pracovního poměru jako nedostatečné vzhledem ke vztahu k okamžitému zrušení pracovního poměru dle zákonných ustanovení, tak pak se jedná tedy o výpověď z pracovního poměru, kdy žalobce, přestože byl následně vyzván žalovaným k nástupu do zaměstnání, tak toto nerespektoval, do zaměstnání nenastoupil, tedy je zřejmé, že s takovouto výpovědí souhlasil. 3. Přípisem žalovaného žalobci ze dne 20. 5. 2021, doručeným žalobci dne 20. 5. 2021, bylo v řízení prokázáno, že žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobcem: 4. Podle § 55 Zákoníku práce Ukončení PRACOVNÍHO POMĚRU Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednaný pracovní smlouvou ze dne 4. 1. 2021 končí výpovědí ke dni 20. 5. 2021. Stejnopis je vystaven ve dvou stejnopisech, z nichž jeden obdrží zaměstnanec a jeden zaměstnavatel. Toto okamžité zrušení pracovního poměru žalobce převzal dne 20. 5. 2021. 5. Z dalších listinných důkazů pak vzal soud za prokázáno: -) z Pracovní smlouvy [číslo] ze dne 4. 1. 2021, že dne 4. 1. 2021 uzavřeli žalobce a žalovaný pracovní smlouvu s datem nástupu do práce 4. 1. 2021 a druhem práce: zaměstnanec autodopravy-strojník; -) z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 21. 5. 2021, že téhož dne žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalovanému, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 20. 5. 2021 považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání u žalovaného; -) z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne 28. 5. 2021, že téhož dne žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalobci, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 20. 5. 2021 považuje za platné, kdy dále právní zástupce žalovaného popsal důvody vedoucí žalovaného k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem včetně skutečnosti, že nerespektoval výzvu k nástupu do práce ze dne 25. 5. 2021. 6. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z těchto důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 4. 1. 2021 od 4. 1. 2021 s druhem práce: zaměstnanec autodopravy-strojník. Dne 20. 5. 2021 žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobcem, kdy toto okamžité zrušení bylo žalobci doručeno dne 20. 5. 2021. Dne 21. 5. 2021 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalovanému, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 20. 5. 2021 považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání u žalovaného. Dne 28. 5. 2021 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalobci, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 20. 5. 2021 považuje za platné, kdy dále právní zástupce žalovaného popsal důvody vedoucí žalovaného k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem včetně skutečnosti, že nerespektoval výzvu k nástupu do práce ze dne 25. 5. 2021. 8. Podle § 50 odst. 4 zákoníku práce (dále jen ZP) – dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. 9. Podle § 52 písm. g) ZP – zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. 10. Podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP – zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 11. Podle § 60 ZP – v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. 12. Po právní stránce soud věc posoudil dle výše uvedených §§ ZP a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Předně je třeba uvést, že komentářová literatura (např. [jméno], M., [příjmení], L. a kol. Zákoník práce. [anonymizováno] [nakladatelství], [rok] [anonymizována dvě slova]) i judikatura jak Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] – Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. U důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce je třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace, je třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním a která konkrétní povinnost měla být porušena.), tak Ústavního soudu (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] – Okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je výjimečným institutem určeným pouze pro případ, kdy je porušení povinností zaměstnance ve smyslu citovaného ustanovení nepochybné a došlo k němu zvlášť hrubým způsobem, nikoliv způsobem této závažnosti zjevně nedosahujícím. Jednání zaměstnance, jímž poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, musí mít natolik závažný charakter, že nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby tohoto zaměstnance dále zaměstnával ani po výpovědní dobu.) jsou jednotné v tom, že okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP je výjimečným institutem, kdy zaměstnavatel musí v písemném vyhotovení tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru důvod (vytýkaný skutek) uvést (popsat) tak, aby bylo zřejmé, že jednání zaměstnance má natolik závažný charakter, že nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby tohoto zaměstnance dále zaměstnával byť jen po výpovědní dobu. Nutnost jednoznačného popisu důvodu (vytýkaného skutku) okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP vyplývá i z § 60 ZP věta prvá a druhá ZP, tedy povinnost skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným a nebylo možné jej dodatečně měnit. 14. Přípis žalovaného žalobci ze dne 20. 5. 2021 (Ukončení PRACOVNÍHO POMĚRU) výše uvedeným podmínkám nevyhovuje, neboť důvod (vytýkaný skutek) okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce u žalovaného vůbec neobsahuje. Tuto skutečnost (absenci důvodu) nelze zhojit tvrzením, že žalobce věděl, z jakého důvodu s ním žalovaný okamžitě zrušuje pracovní poměr, protože mu to žalovaný osobně sdělil, anebo tvrzením, že jednání žalobce vedoucí žalovaného k okamžitému zrušení pracovního poměru s žalobcem, bylo popsáno ve vyjádření právního zástupce žalovaného ze dne 28. 5. 2021, jakož i ve vyjádření k žalobě, kde bylo též podrobně rozvedeno. Dle názoru soudu se o žádný přepjatý formalismus nejedná, protože ustanovení § 60 ZP hovoří jednoznačně - v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn, což v případě písemného neodůvodnění okamžitého zrušení pracovního poměru logicky možné není