Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 50 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 50 zákoníku práce stanovuje základní pravidla pro výpověď z pracovního poměru, zejména její písemnou formu, důvody pro výpověď ze strany zaměstnavatele a zaměstnance a možnost odvolání výpovědi.
§ 50 Výpověď
(1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.
(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.
(3) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
(4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.
(5) Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.
Paragraf 50 zákoníku práce stanovuje základní pravidla pro výpověď z pracovního poměru, zejména její písemnou formu, důvody pro výpověď ze strany zaměstnavatele a zaměstnance a možnost odvolání výpovědi.
Co to znamená v praxi
Výpověď musí být vždy písemná, jinak se k ní nepřihlíží a je neplatná.
Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů, které jsou výslovně uvedeny v § 52 zákoníku práce, a tyto důvody musí ve výpovědi jasně a konkrétně popsat.
Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu, nebo dokonce bez uvedení důvodu.
Pokud chce kterákoli strana vzít výpověď zpět, potřebuje k tomu souhlas druhé strany, a tento souhlas i samotné odvolání výpovědi musí být písemné.
Na co si dát pozor
Pokud zaměstnavatel ve výpovědi nedostatečně vymezí důvod, nebo uvede důvod, který není v § 52 ZP, je výpověď neplatná.
Důvod výpovědi dané zaměstnavatelem nelze po doručení výpovědi dodatečně měnit.
Ústní výpověď nebo ústní odvolání výpovědi nemá žádné právní účinky.